Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Projektování    „BIM není jen o modelu stavby. BIM to je férově a sebevědomě zadávat veřejné zakázky, efektivně stavět a dlouhodobě provozovat,“

„BIM není jen o modelu stavby. BIM to je férově a sebevědomě zadávat veřejné zakázky, efektivně stavět a dlouhodobě provozovat,“

Publikováno: 10.6.2019
Rubrika: Projektování

uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM při České agentuře pro standardizaci (ČAS).

Koncepce BIM do roku 2022 by měla přispět k vyšší efektivitě celého sektoru. V čem je stavebnictví neefektivní?
Neefektivita stavebnictví, a to nejen v Česku, je v porovnání s dalšími sektory průmyslu stále velice značná. Je to proto, že zde stále existuje obrovský podíl ruční práce a objektivní fakt, že každá stavba je originál. Obojí spolu dohromady nese například vyšší chybovost a nižší míru automatizace a robotizace – čili produktivitu práce v porovnání například s automobilovým průmyslem, strojírenstvím či potravinářstvím. I z tohoto důvodu je pak obor pro mnohé, především mladé lidi, neatraktivní. Jde o takový začarovaný kruh, který je potřeba rozmotat. Pomoci by měl právě BIM. BIM samozřejmě stavebnictví hned nespasí, ale může postupně pomoci k vyššímu uplatnění prefabrikace či nasazení robotů. Prostě přesunout výrobu (toho co jde) do uzavřených hal a na stavbě pouze montovat předpřipravené díly – ideálně pak s pomocí robotů. Ono se to již postupně děje, vždyť se již stále častěji setkáváme s dálkově naváděnými stavebními stroji, které řídí operátor pomocí GPS z „tepla kanceláře“. K tomu ale potřebujeme maximum uspořádaných digitálních informací…

Koncepce si klade za cíl umožnit aplikovat do běžné stavební praxe inovativní technologie. Jaké jsou na mysli?
BIM v konečném důsledku jistě urychlí a usnadní nasazení (i na staveništích) moderních metod, čili různých čidel, dronů, robotů, technologií laserového scanování a dalších inovací. Pro toto všechno však potřebujeme obrovské množství informací, ideálně pak seřazených na jednom místě a v digitální podobě, abychom všem těm technologiím a našim „robotizovaným pomocníkům“ mohli zadat jednoznačné úkoly.

Stavebnictví však asi bude vždy mít určitá specifika a nedosáhne na úroveň třeba automobilového průmyslu.
Máte pravdu. Na „obhajobu“ oboru stavebnictví je potřeba říci, že každá stavba je vlastně unikátním dílem. Když začínáme jakoukoliv novou investici (stavbu), je potřeba vytvořit téměř pokaždé zcela nový tým ve složení „investor – financující banka – architekt – projektant – stavební firma – dozor…“ a podobně. Automobilky mají v opakovatelnosti jednoho produktu samozřejmě zcela jinou pozici a úroveň automatizace je logicky jinde a vždy bude. Významným rozdílovým faktorem je míra standardizace a ta pro procesy a práci s informacemi je ve stavebnictví téměř na nule. A to je jádro přínosu BIM – přinést do stavebnictví standardizované postupy a práce s digitálními informacemi. Tam je obrovský potenciál pro růst efektivnosti.

BIM ale určitě přispěje k postupné aplikaci modernějších technik do procesu. Je to potřeba, vždyť obor se v tomto ohledu nachází téměř na samotném dnu v žebříčku. Například v úrovni digitalizace dominuje bankovnictví, na opačném konci jsou (těsně za námi sledovaném stavebnictví) už jen zemědělství a rybolov.

O BIM se již hovoří velice dlouho, odborná veřejnost je již informována dostatečně… Je tomu tak?
V Česku je již problematika relativně všeobecně známá a dostává se do povědomí, hlavně díky projektantům a výrobcům software, kteří tomu dělají dobré píár. Významnou roli v tomto sehrává i Odborná rada pro BIM a od roku 2018 i naše Agentura ČAS. Téměř všichni už víme, že součástí BIM je digitální informační model stavby. Tou známější částí jsou tedy, řekněme, geometrické informace, kdy vidíme objekt ve 3D, vnímáme jednotlivé komponenty, lze provádět velmi snadno například detekce kolizí a to je obrovská výhoda. Pro další přínosy jsou ještě důležitější „negeometrické“ informace, které jsou též součástí informačních modelů. Obě tyto oblasti jsou nyní hlavním předmětem zkoušení mnoha firem a jsou aplikovány na mnoha projektech soukromých i veřejných zadavatelů. Lze to souhrnně pojmenovat jako „Design BIM“. Avšak nejdůležitější částí je „Proces BIM“. Tímto se zatím v Česku ještě moc organizací pořádně nezabývá.

Můžete ten Váš pohled trochu více objasnit?
Zatím u nás převládá toto rovnítko „BIM = projektování = 3D model = konkrétní software“, což ale myslím nevystihuje přesně to, co je pod zkratkou BIM myšleno. Na rozdíl od zažitého Building Information Modelling se více přikláním k pojmu Building Information Management (správa informaci o stavbě). Uvědomme si, že první fáze, čili vlastní příprava a výstavba, představuje jen cca 35 % celkových nákladů pro investora (provozovatele), které pak vynaloží v průběhu celé doby životnosti díla. Proto je úlohou BIM, aby byly zachycovány všechny informace na jedno místo, přehledně, aby byly přístupné, aby se vytvořil i standard pro průběžné doplňování tak, aby se z nich mohlo stále a stále těžit.

Díky informacím (třeba o pohybu lidí v budově) pak bude moci provozovatel optimalizovat chod výtahů, provoz osvětlení, klimatizace. No a zde je zřejmé, že hrají zásadní roli procesy – pořízení, změny, sdílení, notifikace, archivace. A to je předmětem „Proces BIM“ – přesně určit role, procesy, kompetence, zodpovědnosti a především to vše digitálně zaznamenávat, auditovat, archivovat. A to nejen pro jednotlivé digitální komponenty, ale především pro lidi, kteří se na přípravě, realizaci a provozu stavby podílejí.

Těch příkladů je tedy více ...
Ano. Představte si, že jste provozovatel objektu, který tady bude desítky a desítky let. Obrovské množství informací budeme mít k dispozici jednak o přípravě a samotné výstavbě, ale potřebujeme data i v dalších letech o všech údržbách, o změnách, modernizacích, rekonstrukcích… Tyto informace je potřeba správně zapisovat, vyhodnocovat, sdílet. Pouze pak bude BIM pro provozovatele skvělým nástrojem pro jeho rozhodování o nových investicích do objektu, opravách až po případnou demolici stavby po skončení užívání.

Jak je Česká republika v oblasti zavádění BIM daleko?
Využívání metody BIM je v Česku na vzestupu, ale konkrétně se bavíme zatím o dílčích částech na stavbách, ze kterých nyní analyzujeme získané zpětné vazby. Až budou nastaveny standardy, pak se můžeme těšit na prudký rozmach. Bavíme se zde o velkém inovačním kroku a to chce prostě čas a vytrvalost. Na druhou stranu nejsme vůbec zásadně pozadu oproti jiným evropským státům, naopak bych nás zařadil do první třetiny evropského BIM pelotonu.

Hovoříte o nutnosti standardizace. Od toho jste tady nyní vy, vaše Agentura.
Dosažení jasných pravidel jaké informace a jak shromažďovat, v jaké formě, kde je sdílet, čili nastavení standardizace, bude klíčem k rychlému rozvoji a uplatnění BIM ve stavebnictví. Lze na to jít dvěma způsoby – tzv. Bottom to Top nebo Top to Bottom. Buď se tedy mezi sebou domluví nejvýznamnější hráči (čili byznysmeni) a stanoví si jasná pravidla hry a pak to už nechají na trhu (něco jako třeba před mnoha léty výrobci videorekordérů nebo telefonů) nebo se široký koncensus bude uměřeně ve spolupráci se stavební praxí řídit shora. Touto cestou se rozhodla jít česká vláda svým usnesením a pověřením Ministerstva průmyslu a obchodu řízením celého procesu. Proto se v Agentuře pro standardizaci, která je součástí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu), snažíme najít tuto shodu na základě pověření ministerstva, vymodelovat ji a adaptovat do tržního prostředí.

Jak v rámci tohoto procesu spolupracujete s Odbornou radou pro BIM?
Rada byla historicky od roku 2012 nejvýraznějším hybatelem změn a celého procesu rozvoje uplatnění BIM v Česku. Celý tým odvedl obrovskou práci, která vygradovala zásadním milníkem, kdy vláda schválila Koncepci zavedení BIM v České republice (25. září 2017). Představitelé Rady byli významnou součástí týmu vedeného ministerstvem, který tuto koncepci připravil. Roky přesvědčování a argumentováním dopadají postupně na úrodnou půdu.

Realizací odborných opatření z této koncepce byla ministerstvem pověřena naše Agentura a vytvořil se zde za tímto účelem odbor Koncepce BIM. Celá řada členů Rady je jeho součástí a podílí se přímo na realizaci. S Radou máme podepsané memorandum o spolupráci. Od začátku jsem chtěl, aby se v pracovních skupinách pracovalo, nikoliv pouze mluvilo. Členové našeho odboru jsou placení za konkrétní činnosti nebo výstupy a jde o zástupce různých oblastí – od akademiků, soukromého sektoru až po zástupce veřejných zadavatelů. Cílem je nalezení optimálního řešení. Vše, co vyjde z pracovních skupin ven, prochází několika stupni recenzního řízení. Nikdo nemá a nebude mít žádnou exkluzivní pozici. V posledním recenzním stupni se pak může k návrhu vyjádřit (ale pouze věcně a konstruktivně) jakýkoliv odborník nebo specialista ve sledované oblasti. V současné době je počet registrovaných recenzentů okolo 400. I tak rádi do procesu zveme další aktivní odborníky či zástupce dalších oborových svazů a asociací. Členy Rady považujeme za jednoho z významných partnerů v tomto procesu.

Máme zájem si se všemi organizacemi na trhu vyměňovat vzájemné poznatky. Stále ještě hledáme vhodné a efektivní formy komunikace a spolupráce. Jde o setkávání právě zástupců různých skupin vstupujících do realizace a provozu stavby, které se mohou seznámit s problémy, které trápí druhou stranu procesu. Pokud bude projektant vědět něco o představách nebo trablech budoucího provozovatele jím navrženého objektu, může to pro něj být určitě zajímavý impuls k tomu, že pochopí proč je sdílení informací a jejich správná tvorba tak důležitá. Různé role (zadavatel, architekt, projektant, stavební firma, dozor, provozovatel…) vyžadují jiné nároky na tvorbu a nakládání s informacemi. Pro to, aby se dílo podařilo, je potřeba informace správně získávat, třídit, digitalizovat a mít je na jednom místě. To je jeden z hlavních přínosů BIM.

Jste financováni státem, čili z veřejných zdrojů… Proč by měl stát mít zájem na tom, aby se BIM dostal co nejdříve do praxe?
Ze zcela zištných důvodů… Stát v tomto procesu prostě musí hrát hlavní roli. Jednak je to největší investor a pak i provozovatel či hospodář všech staveb a objektů. Primárně proto pracujeme v první řadě na metodice, která umožní lepší a efektivnější zadávání veřejných zakázek, umožní lepší kontrolu samotné fáze výstavby, ale i provozování či rekonstrukci „státních“ staveb. A ve vyspělých státech platí, že pokud se stát chová racionálně a efektivně nemá soukromý sektor důvod neaplikovat adekvátně stejné postupy při realizaci a provozu svých staveb. Tím může stát významně přispět k zvýšení atraktivity stavebního sektoru a rozetnout ten začarovaný kruh zmiňovaný na začátku rozhovoru.

Co by to mělo státu přinést?
Vezměme si příklad z Velké Británie, kde se na problematiku podívali ještě komplexněji. V roce 2012 nastavili tzv. Construction Strategy, která by měla přispět k vyšší konkurenceschopnosti a efektivitě jak na jejich trhu, tak v zahraničí. BIM je v této strategii pouze jednou z částí. V době, kdy se v Anglii zaváděla Construction Strategy, bylo cílem ušetřit až 20 % veřejných prostředků při dodržení termínu výstavby či rekonstrukce, kvality provedení a uživatelského komfortu po celou dobu životnosti objektu. Ptáte se, jak je možné této úspory docílit? Zadavatel prostě bude díky BIM kvalifikovanějším a informovanějším partnerem pro všechny. Stát již nebude hrát v celém procesu realizace investice, kde se setkávají architekti, projektanti, stavební firmy, dodavatelé, stavební dozoři, právníci a další, roli mnohdy nezaujatého (málo informovaného a málo problematice znalého) statisty, ale bude vystupovat jako rovnocenný a informovaný partner.

Stát musí mít logicky eminentní zájem na rozvoji BIM i proto, že pokud se díky němu bude dařit sektoru stavebnictví, bude se vést lépe firmám a lze tedy očekávat vyšší zisky (odvody daní) do státní pokladny. Stát chce trhu dodat kvalitativní změnu, kterou si všichni vezmou za svou.

Samozřejmě, ne vše co je aplikováno v Anglii, je uplatnitelné i pro Česko. I za kanálem udělali na začátku množství chyb (resp. neměli třeba takové možnosti, jaké máme nyní) a my se z nich chceme poučit a přizpůsobit vše našim podmínkám.

Těch standardů bude potřeba nastavit vícero…
Samozřejmě. Dám příklad, třeba v oblasti standardu smluv. Nyní je standard dělat na každou zakázku novou individuální smlouvu mnohdy o desítkách stran, vytvořené právníkem obsahující řady stran přísných sankcí. Za cokoliv… Právníci pak za tvorbu smluv a následných aktivit z nich vyplývajících za celý sektor inkasují miliardy ročně. Je potřeba nastavit jasné a férovější podmínky, které nebudou založeny na strachu hned od začátku. Je potřeba nastavit takový smluvní standard, který bude férový, nikoliv založený převážně na šikaně či na hrozbách penále. Z toho vychází i naše motto pro letošní rok: „BIM = Férově a sebevědomě zadávat veřejné zakázky, efektivně stavět a dlouhodobě provozovat.“

Cílem je taktéž upravit zadávání veřejných zakázek ve směru odstranění dalšího neférového klíče: „Kdo nabídne nejmenší cenu, automaticky vyhrává!“… Výsledkem je pak to, že se může šetřit na kvalitě a subdodavatelé jsou tlačeni do pro ně málo výhodných dohod. Takto nelze získat ve výsledku kvalitní dílo. To se musí změnit.

Na svých stránkách uvádíte: „Vnímáme tedy otevřené a detailní informování o pilotních projektech jako klíčové.“ Děje se tak? Poskytují i soukromé společnosti tyto informace?…
Máte pravdu, že v Česku může být vzájemná výměna informací a větší otevřenost trochu problém. Zavádění BIM má totiž i hluboký společenský kontext…

Jak to myslíte?
V Anglii a Skandinavii (lídři BIM v Evropě) je společnost obecně výrazně liberálnější a komunikativnější než u nás. Jsme z historie jinak nastavení a jinak se prostě chováme. To sdílení informací, zisk zpětných vazeb a otevřenost při předávání zpětných vazeb z realizovaných projektů může pak být problematičtější. Osvícení však ví (a věřím tomu), že když se proces zavádění BIM uchytí, bude místa pro všechny dost, čili že z toho budou mít profit všichni. Někdo větší, ostatní menší…

Cítíte tlak ze strany výrobců software, aby byl jako standard nastaven právě ten jejich systém?
Stejně tak, jak své řešení prosazovali výrobci řešení pro nabíjení elektromobilů, tak se samozřejmě i výrobci software zapojují do procesu a snaží se prosadit svá řešení. Samotné firmy investují do procesu propagace svých řešení nemalé částky, pořádají si své vlastní semináře, kde prezentují svá řešení. Je to prostě byznys, tvrdý boj… Pokud je ale veden korektně, je zdrojem inovací.

S poskytovateli CAD systémů máme dobré vztahy a podepsané Memorandum o spolupráci. Stejně tak s Odbornou radou pro BIM. Konkrétně v oblasti CAD jsou karty rozdány a nemůžeme nijak experimentovat resp. stanovovat nějaké speciální požadavky. Největšími hráči na trhu jsou nadnárodní společnosti, které nebudou pro tak malý trh, jako je Česko, tvořit speciální úpravy svých programů. Musíme to v tomto konkrétním příkladu respektovat. Avšak čeští zástupci mají možnosti národních implementací či nastavení a tam je zatím nevyčerpaný potenciál. Velmi dobrá je též možnost se v této oblasti již nyní spolehnout na mezinárodní standardy ISO nebo CEN, které jsou adaptovány do českého prostředí formou ČSN.

Pro nastartování rozvoje BIM je potřeba, aby byli spokojení všichni, resp. většina. Nesmíme zapomínat, že hlavním cílem BIM je pomoci efektivně připravovat, stavět a provozovat stavby, nikoliv dělat BIM. Jen to povede k rozvoji českého stavebnictví a v konečném důsledku k prospěchu státu a veřejnosti.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Jaroslav NechybaIlustrační foto

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Campus Science Park objekt C pohledem projektantůCampus Science Park objekt C pohledem projektantů (1274x)
Administrativní budova Campus Science Park C o dvou podzemních podlažích a osmi nadzemních podlažích je objekt s označen...
Kampus Bohunice pohledem projektantaKampus Bohunice pohledem projektanta (850x)
Oku odborníka ani laika patrně neunikla výstavba brněnského Univerzitního Kampusu Bohunice (UKB). Stavba se vyznačuje ne...
Problémy návrhu a posouzení vysokých ocelových stožárů záchytných sítíProblémy návrhu a posouzení vysokých ocelových stožárů záchytných sítí (835x)
U stožárů záchytných sítí je často podceňován návrh a dimenzování, Text se zaměřuje na návrh a výpočet štíhlých, vysokýc...

NEJlépe hodnocené související články

„Pilotní projekt nasazení BIM naplno poukázal nutnost komplexní změny přístupu všech na staveništi. BIM prostě není jen 3D model…,“„Pilotní projekt nasazení BIM naplno poukázal nutnost komplexní změny přístupu všech na staveništi. BIM prostě není jen 3D model…,“ (5 b.)
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE vedoucí oddělení rozvoje Statutárního města Třinec Ing. Daniel Martynek....
Od určité výšky haly byla z důvodu urychlení výstavby uplatněna ocelová konstrukceOd určité výšky haly byla z důvodu urychlení výstavby uplatněna ocelová konstrukce (5 b.)
Společnost Fatra v červnu dokončila výstavbu Nové válcovny za 1,4 miliardy korun, silně pokročila v oblasti montáže výro...
Rozšírenie výrobného areálu ZKW SLOVAKIA KRUŠOVCERozšírenie výrobného areálu ZKW SLOVAKIA KRUŠOVCE (5 b.)
STAT‑KON úspešne dokončil projekt rozšírenia výstavby – expanzia závodu ZKW Krušovce s náročným technologickovýrobným pr...

NEJdiskutovanější související články

Trimaran – komerční a kongresové centrum v Praze na PankráciTrimaran – komerční a kongresové centrum v Praze na Pankráci (1x)
Předmětem článku je projekt, výroba, montáž a předpínání ocelové superkonstrukce nového objektu Trimaran v Praze na Pank...
Normalizace v oboru ocelových konstrukcí (1x)
Tento příspěvek navazuje na informaci o současném stavu a výhledech technické normalizace z minulé konference [1]....
Výpočetní modely styčníků ocelových konstrukcíVýpočetní modely styčníků ocelových konstrukcí (1x)
Při návrhu ocelové konstrukce využije statik nejčastěji prutové prvky, ale na konstrukci je řada míst, kde prutová teori...
Video

Google

Server Vodohospodářské stavby

Příklad rekonstrukce (sanace) vodojemu

Příklad rekonstrukce (sanace) vodojemu