Energetické úspory jedním z témat Stavebních veletrhů Brno

• Foto

Nutnost řešit situaci změn klimatu dala EU najevo jasnými legislativními pravidly, na něž Česká republika reagovala vyhláškou 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, která navazuje na směrnice Evropského parlamentu a Rady EPBD. Kritéria nastavená vyhláškou definují podmínky zařazení objektu do energetické třídy a vymezují parametry pro vnější i vnitřní zateplení objektů. Od 29. 3. 2006 platí zákon číslo 177/2006, který novelizuje zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií a v červnu tohoto roku byla přijata prováděcí vyhláška číslo 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov.

Kdo žil až dosud v představě, že pouhým zateplením budovy uspoří spoustu energie a že to stačí, aby budova odpovídala normám a byla dobře prodejná, mýlil se. Vyhláška o energetické náročnosti budov jde mnohem dál. Energetický štítek budovy klasifikuje objekty do sedmi kategorií od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). „Štítek“ se vztahuje ke splnění požadovaných hodnot srovnávacích ukazatelů tepelně technických vlastností budovy a jejich konstrukcí, podmiňujících plnění požadavků na tepelnou ochranu a nízkou energetickou náročnost budovy. Druhým nástrojem je energetický štítek obálky budovy. S účinností od 1. 1. 2009 se oba štítky staly povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov, rekonstrukcích objektů s větší podlahovou plochou než 1.000 m² a při prodeji a nájmu budov. Energetický průkaz a energetický štítek budovy by měl sloužit pro jednoduché, průhledné a pochopitelné hodnocení budovy z hlediska jejích potřeb energií.

PRŮKAZ, ŠTÍTEK A CO DÁL
Každý, stávající i budoucí, vlastník budovy by měl vědět, že počínaje lednem 2009, musí mít jeho budova průkaz energetické náročnosti (dále jen průkaz ENB). V současné době existují dva dokumenty, které bývají s tímto novým průkazem ENB zaměňovány: energetický průkaz budovy podle § 9 vyhlášky č. 291/2001 Sb., který je povinný a měl by být vždy součástí dokumentace o stavební povolení. V druhém případě se jedná o energetický štítek a protokol podle ČSN 73 0540. Ten je grafi cky podobný průkazu ENB, ovšem zahrnuje pouze tepelně technické vlastnosti budovy a hodnotí pouze potřebu energie na vytápění pomocí celkové měrné roční potřeby tepla na vytápění, a navíc nejde o povinnou součást stavební dokumentace. Stručně – v současné době existují dva dokumenty, z nichž energetický průkaz budovy přestává platit 31. 12. 2008. Od 1. ledna 2009 bude plně nahrazen průkazem ENB, který se skládá z protokolu (ve formě vyplněného formuláře) a grafického znázornění energetické náročnosti budovy. Transparentním způsobem tak ukáže celkové množství energie dodané do budovy za rok při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením.

Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy. Je pochopitelné, že zejména dřevěné stavby mají ty nejvyšší ambice na kategorii A v hodnotící škále energetických štítků, nicméně pro stavby z kategorie rodinných domů a menších obytných staveb (pod 1.000 m² plochy) tato povinnost nenastává. Přesto již samotný fakt, že v souvislosti s ekologií staveb se o nich hovoří, pomáhá trendu k preferování ekologických kritérií drobných stavebníků bez ohledu na legislativu a na to, že pro ně je tato cesta „nepovinná“ Loňská OUVERTURA Stavebních veletrhů Brno 2008 navíc poukázala na výrazný krajinotvorný efekt a tématem „Dřevěné stavby určují ráz české a moravské krajiny“ předznamenala dnes již nezanedbatelný proud ekologického stavění. Rovněž oslavy 10 let brněnského Stavebního centra EDEN 3000 se nesly v podobném duchu a služby Stavebního poradenského centra v pavilonu V nebo Informačního a poradenského centra Cechu topenářů a instalatérů ČR v pavilonu F patří k tomu, co laikům i odborníkům poskytuje jako „přidanou hodnotu“ vrcholová akce tuzemského stavebnictví.

Autor

• (red)