„Hala je specifická svou architektonickou koncepcí,“

• Foto

V čem je nová hala VŠE specifická?
Specifická je zcela určitě svou architektonickou koncepcí a způsobem, jakým byla posazena do katastrálního území Prahy – Žižkova, jehož okolí z větší části tvoří obytná zástavba.

Kladl její netradiční tvar zvýšené nároky na použité konstrukce, opláštění, zasklení?
Stavba se skládá ze dvou částí, z nichž první část tvoří tělocvična a druhou je zázemí, které v sobě zahrnuje hlavní vstup, vestibul, recepce a šatny. Tato část budovy je třípodlažní. Zázemí je vystavěno z monolitického skeletu, který naše společnost realizovala vlastní výstavbou, zatímco tělocvična je prefabrikovaný montovaný skelet, který jsme realizovali subdodavatelsky. Ostění tvoří betonová konstrukce, na kterou dosedá vodorovný střešní plášť, jehož pohledová konstrukce je dřevěná. Tuto nosnou konstrukci tvoří lepené vazníky vyrobené speciálně na míru.

Jaké problémy jste u tohoto typu stavby museli řešit?
Největším oříškem bylo pohlídat pohledové vazníky tak, aby se během výstavby a následné montáže na své místo nepoškodily. To se nakonec podařilo.

Můžete čtenářům přiblížit některá netradiční konstrukční nebo materiálová řešení, kterých bylo na stavbě využito?
Zázemí byl běžný standart. Tělocvična je specifická svým zploštělým tvarem oválu, kde z pohledu z ulice Na Třebešíně je velké prosklení,  de bylo potřeba přesně dodržet jeho tvar, skloubit dřevěnou konstrukci s vyzdívkami a vnitřní dřevostavbou tak, aby byl ovál dodržen v návaznosti na opláštění tělocvičny.

Jak konkrétně se řešily ony detaily návaznosti dřeva a vyzdívek?
Samozřejmě vše se řešilo s architektem. V několika případech se musely některé detaily předělat či přizpůsobit. Hlavně se muselo přistoupit k dilatačním spojům a spárám tak, aby fungovaly, což proběhlo k oboustranné spokojenosti jak nás, stavařů, tak ve výsledku i architekta, který požadoval pohledovou funkčnost.

Které detaily se předělávaly?
Hlavně titanzinkové části opláštění, které by měly být podle architekta dlouhé, rozvinuté pásy v co největší délce, které neměly být přerušované. Oplechování z titanzinku by totiž nedokázalo reagovat odpovídajícím způsobem na teplotní změny. Vzhledem k pnutí a smršťování materiálu by docházelo k deformacím. Po domluvě s architektem jsme nejvíce exponovanou část přerušili a oddilatovali tak, aby spoje mohly pracovat.

Jak jste se při stavbě vyrovnávali s loňskou zimou?
Skupina, která stavbu realizovala, pochází z Liberecka, takže lze říci, že jsme na sníh zvyklí. Každopádně zima mezi lety 2008 a 2009 byla pro stavbu příznivá.

Existuje ještě něco, co by měli čtenáři v souvislosti s touto stavbou určitě vědět?
Každopádně bych rád uvedl jména těch, kteří mají na této stavbě nesmazatelnou zásluhu. Jsou to Jiří Tomášek, hlavní stavbyvedoucí, Ing. Martin Purm, který měl na starost přípravu stavby a samozřejmě díky patří celému realizačnímu týmu. Je to jejich velká zásluha, že se stavba povedla. Na základě dobře provedeného díla, investor souhlasil s přihlášením budovy do soutěže Stavba roku.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav