Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Zajímavosti    „Kvalita výstavby musí mít přednost před krátkodobým ziskem,“

„Kvalita výstavby musí mít přednost před krátkodobým ziskem,“

Publikováno: 4.5.2017
Rubrika: Zajímavosti

uvedla v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Mgr. Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj a náměstkyně primátorky Hlavního města Prahy.

Pokud se zeptám obecně…Zažívá Praha stále stavební boom, nebo má již období divokého rozvoje za sebou?
Největší stavební konjukturu zažila Praha asi v letech 2007 – 2009. Spojitost měla ale zřejmě spíše obecně s předkrizovým hospodářským růstem země než s politikou Prahy.

Pevně věřím, že politikou města má být rozvoj UDRŽITELNÝ, tedy ROZVOJ dbající nejen na hospodářskou prosperitu, ale i sociální soudržnost a respekt k životnímu prostředí. Přeloženo do jazyka každodenního života: kvalita výstavby musí mít přednost před krátkodobým ziskem, výstavba nemůže sloužit jen těm, kdo mají peníze na nákup bytů nebo kanceláří, a město musí být garantem pro umístění funkcí, které nemají komerční povahu – tedy parky, sociální zařízení nebo školy.

Pomineme-li zcela malou občanskou výstavbu a zaměříme se na velké kancelářské a rezidenční projekty. Která městská část je pro tento typ projektů nejvíce vyhledávaná a proč?
Kancelářské budovy se staví především v Karlíně a na Pankráci. Nejvíce postavených bytů evidujeme v katastru Stodůlky, Modřany, Hlubočepy, Měcholupy a Libeň. U administrativních budov je jistě důležitá dobrá dopravní dostupnost. U bytových projektů je to mix mnoha faktorů, rozhodující je jistě cena.

Jaké jsou vlastně zkušenosti Magistrátu s developery?
Často jsou to jednání tvrdá a někteří developeři jsou opravdu nevybíraví. Na druhou stranu je jich u nás i dost takových, se kterými rozumnou dohodu na využití území hledat lze, a také se o to pokoušíme. Snažíme se také investorům vysvětlit, že je pro ně výhodné, když se svým záměrem včas seznámí dotčené obyvatele a přihlédnou k jejich připomínkám.

Pracujeme také na vytvoření metodiky pro uzavírání tzv. plánovacích smluv tak, aby byla zajištěna internalizace externalit, ať už pozitivních nebo negativních. Je to práce
na hledání win-win řešení při developerské výstavbě. Pomocí smluv s investory, územních a závazných urbanistických studií apod. můžeme lépe chránit veřejný zájem.

Zásadním dokumentem pro stavební rozvoj města je územní plán. Můžete nám přiblížit jeho aktuální podobu v souvislosti s velkými rozvojovými plochami? Naopak co centrum města? Je zde vůbec ještě kde stavět?
U velkých brownfieldů (Bubny, Smíchov, Nákladové nádraží Žižkov, Florenc) urychlujeme přípravu územních studií, které umožní sejmutí stavební uzávěry. Stavět se má především v plochách, které jsou uprostřed zástavby, ale jsou nevyužité, nikoli na polích za městem. V tuto chvíli připravujeme územní studie pro cca 10 lokalit.

Brno například řeší problém s nedostatkem bytů a vylidňováním města, kvůli „neprogresivnímu“ územnímu plánu. Jaká je situace v Praze?
V roce 2016 byl počet realizovaných bytů na území Prahy nejvyšší od roku 2009. Rozvojové plochy města pro bytovou výstavbu jsou stále z poloviny nenaplněny – cca 1 230 hektarů zastavitelných ploch čeká na své využití. S „vylidňováním“, resp. s mizením funkce bydlení, máme problém spíše v historickém centru. K jeho řešení nám ale nebude stačit jen územní plán. Je to ovšem jeden z velmi důležitých strategických cílů Prahy.

Typickým obrázkem většiny metropolí jsou rozsáhlé logistické areály na jejich okrajových částech. Jak přistupuje Magistrát k otázce rozvoje průmyslového developmentu? Existují zde nějaké regulace nebo požadavky na investory?
V posledním čtvrt století se Praha „odprůmyslněla“, což přináší více výhod než nevýhod, na druhou stranu jistě není žádoucí, aby se výroba z Prahy zcela vytratila. Průmyslová tradice Česka i Prahy je cenná. Negativem je spíše to, že mnoho nových ploch za městem zabírají velkoobchody, toto se Praha stále nenaučila účinně regulovat. Výstavba logistických center na zelené louce je z hlediska dlouhodobé strategie pro Prahu jednoznačně nežádoucí. Uvidíme, zda nás v tomto posune k lepším řešením Metropolitní plán.

Nějaký čas již fungují „legendární“ nové Pražské stavební předpisy, které byly pro řadu investorů v jistém období spíše překážkou. Máte již nějaké první ohlasy, zpětnou vazbu, na fungování těch nových? Mají díky předpisům investoři stále problémy s realizacemi projektů?
Stavební předpisy jistě zlepšily a zpřehlednily podmínky výstavby v Praze. Problémy se objevují především v těch článcích, které záhadně zmizely nebo přibyly poté, co byla příprava PSP odebrána z kompetence mého předchůdce Matěje Stropnického. Sběr zkušeností je však stále na začátku a ke komplexnímu vylepšení potřebujeme více praktických zkušeností, a tedy delší čas.

Často opomíjeným aspektem v rozvoji města je veřejný prostor. Má Praha nějakou obecnou koncepci, jak by měl veřejný prostor vypadat a co by měl splňovat? Jak se Magistrát dívá na některá netradiční či novátorská řešení veřejného prostoru?
Rada již v roce 2014 schválila Manuál tvorby veřejných prostranství, což je materiál tak kvalitní, že v podstatě stačí jen neustále znovu a znovu u různých projektů vyžadovat jeho naplňování. Manuál je přístupný na webu IPR a Institut navazuje dalšími koncepčními projekty, např. pravidly pro pořizování a umisťování umění ve veřejném prostoru, soutěží na městský mobiliář nebo pravidly pro regulaci reklamy.

Stále trvám na tom, že součástí kvalitního veřejného prostoru je i to, co je na jeho periferii – tedy v přilehlých objektech a v jejich parteru. Pro charakter významných ulic či náměstí je stěžejní i zachování či vznik pestrého mixu funkcí.

Toto číslo je věnováno projektování. S jakými softwareovými nástroji vůbec pracují magistrátní odborníci? Co BIM? Je to již plnohodnotný nástroj pro plánování a realizaci stavebního rozvoje města? S jakými dalšími softwareovými nástroji pracujete? 
Město má mnoho odborníků a každý úřad má potřebné softwarové vybavení, tj. databáze, GIS apod., byť samozřejmě je vždy co zlepšovat. Často jsme vázáni mnohými ne zcela výhodnými a ne zcela flexibilními smlouvami s dodavateli IT z dob minulých.

Odbor územního rozvoje využívá, kromě běžných agendových systémů, systém GIS a používá aplikace založené na technologii ESRI. Pro potřeby pořizování územně plánovací dokumentace a územně‑plánovacích podkladů a jejich změn a úprav používá odbor územního rozvoje také databázovou aplikaci IS ÚPD propojenou do GIS, vytvořenou ve spolupráci s odborem informatiky a IPR Praha. Datoví experti IPR pak používají příbuzný software. BIM město, pokud je mi známo, nevyužívá.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Mgr. Petra Kolínská

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Skelet administrativní budovy z ocelové konstrukce (558x)
Popisovaná novostavba administrativní budovy s hlavní nosnou ocelovou konstrukcí se nachází v pražské městské části Zlič...
„Zachovali jsme industriální podobu původní Waltrovky,“„Zachovali jsme industriální podobu původní Waltrovky,“ (439x)
říkají v rozhovoru pro Konstrukce David Musil, ředitel rezidenční výstavby společnosti Penta v ČR, a Rudolf Vacek, ředit...
Výpočet dynamických sil v základech masivního padostroje při drop-in testech velkých tělesVýpočet dynamických sil v základech masivního padostroje při drop-in testech velkých těles (407x)
V technické praxi, viz např. obr. 1 a 2, jsou často požadovány zkoušky součástí nebo strojních celků dynamickým rázem (&...

NEJlépe hodnocené související články

O aplikaci BIM diskutovali starostové se zástupci ministerstvaO aplikaci BIM diskutovali starostové se zástupci ministerstva (5 b.)
Odborný seminář Buďte BIM ready!, konaný 6. února 2018 v hotelu Vitality ve Vendryni u Třince volně navázal na konferenc...
Poruchy průmyslových podlahPoruchy průmyslových podlah (5 b.)
Problematika průmyslových podlah je v současnosti poměrně často skloňované téma. Průmyslové podlahy jsou podstatnou souč...
ROCKWOOL má flotilu „ještěrek“ a vlastní plnicí stanici na CNGROCKWOOL má flotilu „ještěrek“ a vlastní plnicí stanici na CNG (5 b.)
Bohumínská společnost ROCKWOOL, výrobce izolací z kamenné vlny, investovala 25,5 mil. Kč do pořízení vysokozdvižných voz...

NEJdiskutovanější související články

Dřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdíDřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdí (8x)
Koncept „dřevostavba“ není zatím přesně definován. Tímto pojmem budeme rozumět stavební dílo, pro jehož nosnou konstrukc...
Analýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinekAnalýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinek (5x)
Zinkové povlaky tvoří nejefektivnější antikorozní ochranu ocelových výrobků. V práci je představena analýza nákladů...
EURO 2012 – Polsko a Ukrajina centry evropského stavebnictvíEURO 2012 – Polsko a Ukrajina centry evropského stavebnictví (3x)
Až za dva roky píšťalka rozhodčího zahájí první utkání ze série evropského fotbalového šampionátu EURO 2012, budou mít z...
Aktuální číslo časopisu
Katalog firem - registrace

Působíte v oboru
pozemních staveb?
Potom využijte možnosti registrace
za akční cenu 300,-/rok

do Katalogu firem.

Google

Zavřít [x]