Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Zajímavosti    „Kvalita výstavby musí mít přednost před krátkodobým ziskem,“

„Kvalita výstavby musí mít přednost před krátkodobým ziskem,“

Publikováno: 4.5.2017
Rubrika: Zajímavosti

uvedla v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Mgr. Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj a náměstkyně primátorky Hlavního města Prahy.

Pokud se zeptám obecně…Zažívá Praha stále stavební boom, nebo má již období divokého rozvoje za sebou?
Největší stavební konjukturu zažila Praha asi v letech 2007 – 2009. Spojitost měla ale zřejmě spíše obecně s předkrizovým hospodářským růstem země než s politikou Prahy.

Pevně věřím, že politikou města má být rozvoj UDRŽITELNÝ, tedy ROZVOJ dbající nejen na hospodářskou prosperitu, ale i sociální soudržnost a respekt k životnímu prostředí. Přeloženo do jazyka každodenního života: kvalita výstavby musí mít přednost před krátkodobým ziskem, výstavba nemůže sloužit jen těm, kdo mají peníze na nákup bytů nebo kanceláří, a město musí být garantem pro umístění funkcí, které nemají komerční povahu – tedy parky, sociální zařízení nebo školy.

Pomineme-li zcela malou občanskou výstavbu a zaměříme se na velké kancelářské a rezidenční projekty. Která městská část je pro tento typ projektů nejvíce vyhledávaná a proč?
Kancelářské budovy se staví především v Karlíně a na Pankráci. Nejvíce postavených bytů evidujeme v katastru Stodůlky, Modřany, Hlubočepy, Měcholupy a Libeň. U administrativních budov je jistě důležitá dobrá dopravní dostupnost. U bytových projektů je to mix mnoha faktorů, rozhodující je jistě cena.

Jaké jsou vlastně zkušenosti Magistrátu s developery?
Často jsou to jednání tvrdá a někteří developeři jsou opravdu nevybíraví. Na druhou stranu je jich u nás i dost takových, se kterými rozumnou dohodu na využití území hledat lze, a také se o to pokoušíme. Snažíme se také investorům vysvětlit, že je pro ně výhodné, když se svým záměrem včas seznámí dotčené obyvatele a přihlédnou k jejich připomínkám.

Pracujeme také na vytvoření metodiky pro uzavírání tzv. plánovacích smluv tak, aby byla zajištěna internalizace externalit, ať už pozitivních nebo negativních. Je to práce
na hledání win-win řešení při developerské výstavbě. Pomocí smluv s investory, územních a závazných urbanistických studií apod. můžeme lépe chránit veřejný zájem.

Zásadním dokumentem pro stavební rozvoj města je územní plán. Můžete nám přiblížit jeho aktuální podobu v souvislosti s velkými rozvojovými plochami? Naopak co centrum města? Je zde vůbec ještě kde stavět?
U velkých brownfieldů (Bubny, Smíchov, Nákladové nádraží Žižkov, Florenc) urychlujeme přípravu územních studií, které umožní sejmutí stavební uzávěry. Stavět se má především v plochách, které jsou uprostřed zástavby, ale jsou nevyužité, nikoli na polích za městem. V tuto chvíli připravujeme územní studie pro cca 10 lokalit.

Brno například řeší problém s nedostatkem bytů a vylidňováním města, kvůli „neprogresivnímu“ územnímu plánu. Jaká je situace v Praze?
V roce 2016 byl počet realizovaných bytů na území Prahy nejvyšší od roku 2009. Rozvojové plochy města pro bytovou výstavbu jsou stále z poloviny nenaplněny – cca 1 230 hektarů zastavitelných ploch čeká na své využití. S „vylidňováním“, resp. s mizením funkce bydlení, máme problém spíše v historickém centru. K jeho řešení nám ale nebude stačit jen územní plán. Je to ovšem jeden z velmi důležitých strategických cílů Prahy.

Typickým obrázkem většiny metropolí jsou rozsáhlé logistické areály na jejich okrajových částech. Jak přistupuje Magistrát k otázce rozvoje průmyslového developmentu? Existují zde nějaké regulace nebo požadavky na investory?
V posledním čtvrt století se Praha „odprůmyslněla“, což přináší více výhod než nevýhod, na druhou stranu jistě není žádoucí, aby se výroba z Prahy zcela vytratila. Průmyslová tradice Česka i Prahy je cenná. Negativem je spíše to, že mnoho nových ploch za městem zabírají velkoobchody, toto se Praha stále nenaučila účinně regulovat. Výstavba logistických center na zelené louce je z hlediska dlouhodobé strategie pro Prahu jednoznačně nežádoucí. Uvidíme, zda nás v tomto posune k lepším řešením Metropolitní plán.

Nějaký čas již fungují „legendární“ nové Pražské stavební předpisy, které byly pro řadu investorů v jistém období spíše překážkou. Máte již nějaké první ohlasy, zpětnou vazbu, na fungování těch nových? Mají díky předpisům investoři stále problémy s realizacemi projektů?
Stavební předpisy jistě zlepšily a zpřehlednily podmínky výstavby v Praze. Problémy se objevují především v těch článcích, které záhadně zmizely nebo přibyly poté, co byla příprava PSP odebrána z kompetence mého předchůdce Matěje Stropnického. Sběr zkušeností je však stále na začátku a ke komplexnímu vylepšení potřebujeme více praktických zkušeností, a tedy delší čas.

Často opomíjeným aspektem v rozvoji města je veřejný prostor. Má Praha nějakou obecnou koncepci, jak by měl veřejný prostor vypadat a co by měl splňovat? Jak se Magistrát dívá na některá netradiční či novátorská řešení veřejného prostoru?
Rada již v roce 2014 schválila Manuál tvorby veřejných prostranství, což je materiál tak kvalitní, že v podstatě stačí jen neustále znovu a znovu u různých projektů vyžadovat jeho naplňování. Manuál je přístupný na webu IPR a Institut navazuje dalšími koncepčními projekty, např. pravidly pro pořizování a umisťování umění ve veřejném prostoru, soutěží na městský mobiliář nebo pravidly pro regulaci reklamy.

Stále trvám na tom, že součástí kvalitního veřejného prostoru je i to, co je na jeho periferii – tedy v přilehlých objektech a v jejich parteru. Pro charakter významných ulic či náměstí je stěžejní i zachování či vznik pestrého mixu funkcí.

Toto číslo je věnováno projektování. S jakými softwareovými nástroji vůbec pracují magistrátní odborníci? Co BIM? Je to již plnohodnotný nástroj pro plánování a realizaci stavebního rozvoje města? S jakými dalšími softwareovými nástroji pracujete? 
Město má mnoho odborníků a každý úřad má potřebné softwarové vybavení, tj. databáze, GIS apod., byť samozřejmě je vždy co zlepšovat. Často jsme vázáni mnohými ne zcela výhodnými a ne zcela flexibilními smlouvami s dodavateli IT z dob minulých.

Odbor územního rozvoje využívá, kromě běžných agendových systémů, systém GIS a používá aplikace založené na technologii ESRI. Pro potřeby pořizování územně plánovací dokumentace a územně‑plánovacích podkladů a jejich změn a úprav používá odbor územního rozvoje také databázovou aplikaci IS ÚPD propojenou do GIS, vytvořenou ve spolupráci s odborem informatiky a IPR Praha. Datoví experti IPR pak používají příbuzný software. BIM město, pokud je mi známo, nevyužívá.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Mgr. Petra Kolínská

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

CZ-AUTO očekává za rok 2016 tržby přes půl miliardy korunCZ-AUTO očekává za rok 2016 tržby přes půl miliardy korun (1258x)
CZ-AUTO, specializovaná divize strojírenské společnosti Česká zbrojovka očekává za rok 2016 tržby okolo 515 milionů koru...
Jak nakupovat vláknové lasery a ohraňovací lisy?Jak nakupovat vláknové lasery a ohraňovací lisy? (1245x)
Pokud se chystáte na nákup nového vláknového laseru nebo ohraňovacího lisu, měli byste si před samotným výběrem ujasnit ...
ROCKWOOL má flotilu „ještěrek“ a vlastní plnicí stanici na CNGROCKWOOL má flotilu „ještěrek“ a vlastní plnicí stanici na CNG (1228x)
Bohumínská společnost ROCKWOOL, výrobce izolací z kamenné vlny, investovala 25,5 mil. Kč do pořízení vysokozdvižných voz...

NEJlépe hodnocené související články

ROCKWOOL má flotilu „ještěrek“ a vlastní plnicí stanici na CNGROCKWOOL má flotilu „ještěrek“ a vlastní plnicí stanici na CNG (5 b.)
Bohumínská společnost ROCKWOOL, výrobce izolací z kamenné vlny, investovala 25,5 mil. Kč do pořízení vysokozdvižných voz...
Tenzometrické hřídele ze Sviadnova hlídají správnou váhu po celém světěTenzometrické hřídele ze Sviadnova hlídají správnou váhu po celém světě (5 b.)
Huisman ze Sviadnova navrhuje a vyrábí nejenom obrovská a komplexní zařízení, jako jsou lodní jeřáby nebo vrtné soupravy...
AČSZ – The Global Galvanizing Awards 2015AČSZ – The Global Galvanizing Awards 2015 (5 b.)
Cílem The Global Galvanizing Awards bylo ocenit architekty, stavební inženýry a konstruktéry za nejúčelnější a nejvíc in...

NEJdiskutovanější související články

Dřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdíDřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdí (8x)
Koncept „dřevostavba“ není zatím přesně definován. Tímto pojmem budeme rozumět stavební dílo, pro jehož nosnou konstrukc...
Analýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinekAnalýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinek (5x)
Zinkové povlaky tvoří nejefektivnější antikorozní ochranu ocelových výrobků. V práci je představena analýza nákladů...
EURO 2012 – Polsko a Ukrajina centry evropského stavebnictvíEURO 2012 – Polsko a Ukrajina centry evropského stavebnictví (3x)
Až za dva roky píšťalka rozhodčího zahájí první utkání ze série evropského fotbalového šampionátu EURO 2012, budou mít z...
Aktuální číslo časopisu
Katalog firem - registrace

Působíte v oboru
pozemních staveb?
Potom využijte možnosti registrace
za akční cenu 300,-/rok

do Katalogu firem.

Google

Časopis SILNICE ŽELEZNICE

Rekonstrukce: královská disciplína

Rekonstrukce: královská disciplína