Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Projektování    Osm z deseti projektantů při nástupu do zaměstnání nedosáhne průměrné mzdy

Osm z deseti projektantů při nástupu do zaměstnání nedosáhne průměrné mzdy

Publikováno: 11.5.2015
Rubrika: Projektování

O technické školy v Česku není velký zájem. Možná za to mohou platy, které absolventi stavebních oborů po náročném studiu dostávají. Časově náročná práce s velkou mírou odpovědnosti je špatně placená. 85 procent mladých projektantů či architektů nedosáhne ani průměrné hrubé mzdy (25 179 Kč).

Čtyři z pěti projektantů a architektů, kteří absolvovali náročnou výuku na některé z českých či zahraničních technických škol nedosáhnou po nástupu do zaměstnání ani průměrné hrubé měsíční mzdy. Ta se přitom v prvních třech čtvrtletích loňského roku pohybovala na průměrné úrovni 25 179 korun. „Podle nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2015 najde 40 procent vysokoškoláků po nástupu na výplatní pásce dokonce částku nižší než 20 tisíc korun hrubého, včetně bonusů a benefitů. Výplata dalších 45 procent zaměstnanců se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci korunami,“ popisuje výsledky výzkumu Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. O něco málo lepší je situace v oblasti projektování inženýrských staveb. V tomto oboru dostane pětina nastupujících 25–30 tisíc korun. „Samozřejmě, že s ohledem na růst tržeb dochází k tlaku na růst mezd, nicméně s ohledem na cenovou úroveň na trhu projektových prací a nejistotu ohledně dalšího vývoje trhu nejsme schopni mzdy výrazně navyšovat,“ upozorňuje Petr Matyáš ze společnosti di5 architekti inženýři, s.r.o. „Tlak na růst mezd není. Jako šéf ateliéru ani jako praktikující architekt z toho radost nemám. Odráží to dlouhodobě tristní situaci oboru, který je systematicky podfinancovaný. Jeho ekonomickým motorem je švarcsystém, laciná práce stážistů a protekcionizmus při získávání zakázek. Přitom je to obor, který ve skutečnosti nese rozhodující díl odpovědnosti za kulturu společnosti i za udržitelný rozvoj. Jeho stav je však neudržitelný. Entusiasmus kreativních architektů, kteří výkonem svého povolání ekonomicky poškozují své rodiny, není možné zneužívat donekonečna, říká Michal Šourek, jednatel MS architekti s. r. o. „Nízké ceny, a tím zapříčiněné nízké mzdy, se podepisují na rozsahu projektové dokumentace, se kterou jsme nucení pracovat. Fenomén nejnižší ceny se v projekčních pracích zásadně odrazí zejména u těch investičních záměrů, kde projekční práce jdou v soutěži za dodavatelem stavebních prací,“ doplňuje Robert Mikeš, Marketingový ředitel, divize Weber‑Saint‑Gobain Construction Products CZ a. s. „Smutné je, že nejen nadaní mladí, ale i zkušení technici odcházejí z finančních důvodů mimo obor. Společenská prestiž projektanta není velká, finančně málo zajímavá, perspektiva zlepšení nijak zářná. Tudíž zde jde o absolutně zmařenou investici státu do technické inteligence, kterou nepodporuje, ačkoliv jde o významnou součást motoru ekonomiky, kultury národa a základu konkurenceschopnosti,“ shrnuje Pavel Havlíček, generální ředitel SUDOP GROUP a. s.

Teprve až pětiletá praxe zaručí nadpoloviční většině (57 procentům) absolventů příjem přesahující právě průměrnou hrubou mzdu (25–35 tisíc Kč hrubého). Pokud majitelé projekční kanceláře nebo architektonického ateliéru přijímají zkušeného člověka, nemohou mu nabídnout o moc víc. Jen každý desátý (12 procent) dostane plat mezi 35–40 tisíci korunami. Tři lidé ze sta se dostanou nad tuto hranici. „V rámci několikaleté devastace stavebnictví v minulých letech se tento obor stal neatraktivním. Mnoho lidí z oboru odešlo, pro studenty není projektování perspektivní. Vychovat projektanta trvá roky, a tak se snažíme o udržení těch kvalitních. Tlak tu samozřejmě je, životní náklady rostou. Selektivně hledáme v mzdových požadavcích rovnováhu, byť to není lehké,“ říká Ivo Kovalík, ředitel společnosti Arch.Design s. r. o. „Platy zkušených projektantů se mohou zdát vysoké. Desítky hodin přesčasů a obrovská technická odpovědnost, či buzerace a výhrůžky za „nedostatky“ v jedné části projektové dokumentace – výkazů výměr dodávek a prací, zaplacené nejsou. Problém je v nízkých honorářích za projektové práce a zároveň ve vzrůstajících nárocích na projekty. I v Česku se začíná mluvit o projektování v BIM, které vyžaduje nákladné investice jak do HW (programy umožňující projektování ve 3D), tak následné investice do SW. Ještě štěstí, že většina projektantů své povolání miluje a považuje je za poslání,“ doplňuje Jaroslav Kupr, ředitel ateliéru Praha, INTAR a. s. „Tato problematika souvisí i s hodinovými sazbami. Když si domů pozvu člověka na opravu kotle, zaplatím kolem tisícovky a pán je za cca 40 minut pryč; když si necháte na autě vyměnit olej, zaplatíte za otočení šroubu na vaně opět něco kolem tisícovky a nikdo se ani nepozastaví. Když však napíšu do výběrového řízení hodinovou sazbu za odborníka s třicetiletou praxí, který je svým autorizačním razítkem zodpovědný za stamilionové stavby, tak potom dle Honorářového řádu nebo dle Uniky nemám šanci uspět,“ popisuje problematiku Lukáš Hruboň, obchodní ředitel společnosti VALBEK. Z podkladů CEEC Research

Eight out of Ten Engineers Do not Get an Average Wage when Taking up Employment
Students in the Czech Republic are not too interested in technical schools. Maybe it is caused by the salaries given to graduates of construction departments after demanding studying they have come through. Time-consuming work requiring a high level of responsibility is poorly paid. Eightyfive percent of young engineers and architects do not reach even an average gross wage (CZK 25,179).

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Campus Science Park objekt C pohledem projektantůCampus Science Park objekt C pohledem projektantů (879x)
Administrativní budova Campus Science Park C o dvou podzemních podlažích a osmi nadzemních podlažích je objekt s označen...
Kampus Bohunice pohledem projektantaKampus Bohunice pohledem projektanta (775x)
Oku odborníka ani laika patrně neunikla výstavba brněnského Univerzitního Kampusu Bohunice (UKB). Stavba se vyznačuje ne...
Problémy návrhu a posouzení vysokých ocelových stožárů záchytných sítíProblémy návrhu a posouzení vysokých ocelových stožárů záchytných sítí (768x)
U stožárů záchytných sítí je často podceňován návrh a dimenzování, Text se zaměřuje na návrh a výpočet štíhlých, vysokýc...

NEJlépe hodnocené související články

Rozšírenie výrobného areálu ZKW SLOVAKIA KRUŠOVCERozšírenie výrobného areálu ZKW SLOVAKIA KRUŠOVCE (5 b.)
STAT‑KON úspešne dokončil projekt rozšírenia výstavby – expanzia závodu ZKW Krušovce s náročným technologickovýrobným pr...
Konstrukce přijímače unikátní solární elektrárny je z oceliKonstrukce přijímače unikátní solární elektrárny je z oceli (5 b.)
V článku je popsána unikátní solární elektrárna, jejíž součástí je i přijímač z ocelové konstrukce, který je umístěn na ...
Vliv koncových přípojů ocelových prutů na jejich kritické zatíženíVliv koncových přípojů ocelových prutů na jejich kritické zatížení (5 b.)
V posledních letech přišel tým vývojářů IDEA StatiCa společně s českými universitami, ČVUT FSv v Praze, FAST VUT v Brně,...

NEJdiskutovanější související články

Trimaran – komerční a kongresové centrum v Praze na PankráciTrimaran – komerční a kongresové centrum v Praze na Pankráci (1x)
Předmětem článku je projekt, výroba, montáž a předpínání ocelové superkonstrukce nového objektu Trimaran v Praze na Pank...
Normalizace v oboru ocelových konstrukcí (1x)
Tento příspěvek navazuje na informaci o současném stavu a výhledech technické normalizace z minulé konference [1]....
Výpočetní modely styčníků ocelových konstrukcíVýpočetní modely styčníků ocelových konstrukcí (1x)
Při návrhu ocelové konstrukce využije statik nejčastěji prutové prvky, ale na konstrukci je řada míst, kde prutová teori...
Google