Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Zajímavosti    Požární zásah na šikmém zauhlovacím mostě

Požární zásah na šikmém zauhlovacím mostě

Publikováno: 30.7.2012
Rubrika: Zajímavosti

Požár zauhlovací trasy v Elektrárně Opatovice v roce 2005 omezil provoz elektrárny na tři měsíce. Jednou z příčin vysokých škod způsobených požárem byl lidský faktor. Nová požárně bezpečnostní zařízení na českých elektrárnách již lidský faktor vylučují. V roce 2007 byla zahájena instalace moderního systému požárně bezpečnostních zařízení zauhlovací trasy na elektrárně Tušimice II. Po zahájení provozu se ale ukázalo, že samočinná aktivace hasicího systému na šikmém zauhlovacím mostě ohrožuje zdraví a život zasahujících hasičů.

POŽÁR V ELEKTRÁRNĚ OPATOVICE
V roce 2005 došlo na zauhlovací trase Elektrárny Opatovice k rozsáhlému požáru. Požár poškodil zauhlovací trasu elektrárny a významně na tři měsíce zkomplikoval provoz elektrárny. Zauhlování muselo být řešeno jiným, improvizovaným řešením a elektrárně vznikly velké ekonomické ztráty. Jen náklady na obnovu trasy dosáhly 70 mil. Kč [8]. Příčinou požáru byl pravděpodobně blesk. Na zauhlovací trase byla instalována elektrická požární signalizace (EPS), která však selhala, a požár byl zjištěn vizuálně až zhruba hodinu od úderu blesku. Mezitím požár zachvátil jak dopravníky, tak elektroinstalace v prostoru trasy.

EPS vyhlásila bezprostředně po úderu blesku ve 14:07 hod. požární poplach, avšak po dvou sekundách jej zase sama zrušila. Po vyhlášení poplachu EPS následovala rozhodující chyba obsluhy zařízení. Zrušit požární poplach nikdy nemůže EPS sama, vždy to musí udělat obsluhující osoba. Samovolné zrušení poplachu bylo jasným projevem poškození systému a obsluha měla ihned zajistit náhradní opatření požární ochrany. Obsluha na vyhlášený a samovolně zrušený požární poplach ale nereagovala. O 31 minut později ve 14:38 hod. došlo ke zkratům na elektrických kabelech, které byly obsluze hlášeny řídicím systémem. Obsluha opět neprovedla žádné kroky, protože poškozená technologie v daném okamžiku nebyla v provozu. Až krátce po 15:00 hod. byl zpozorován kouř z již rozvinutého požáru a telefonem byla přivolána jednotka HZS [9]. Lidský faktor zde nepochybně sehrál rozhodující negativní roli při reakci na vznikající požár.

KOMPLEXNÍ OBNOVA ELEKTRÁRNY TUŠIMICE ETU II
Nová požárně bezpečnostní zařízení na zauhlovacích trasách již lidský faktor vylučují. V roce 2007 byla například zahájena instalace komplexní protipožární ochrany na zauhlovací trase Elektrárny Tušimice II v rámci Komplexní obnovy elektrárny ETU II [10]. Zauhlovací trasa byla vybavena nejmodernější, požárně bezpečnostní technologií:

  • technologií odsávání uhelného prachu,
  • IR detektory pro detekci ohnisek požáru v dopravovaném uhlí,
  • čidly teplot EPS nad dopravníky,
  • čidly teplot pod pasy dopravníků u válečků pasů,
  • grafickou signalizací teploty u válečků na velkoplošném monitoru na velínu zauhlování,
  • samočinným stabilním drenčerovým hasicím zařízením (SHZ),
  • úplnou integrací systémů EPS a SHZ,
  • přenosem poplachových a poruchových signálů EPS a SHZ paralelně na centrální velín, velín zauhlování a dispečink stanice HZS.

Požárně bezpečnostní řešení paušálně předpokládalo automatické spuštění hašení pět minut po vyhlášení požárního poplachu. Tato hodnota vyšla ze standardního řešení a implicitně zahrnovala kompromis mezi ochranou konstrukcí a zajištěním času pro provedení požárního průzkumu. Jak se ale ukázalo při zahájení provozu, stanovený čas do spuštění automatického hašení byl krátký a neumožňoval požární průzkum provést. Stékající voda v případě hašení šikmého mostu vytvářela na šikmé podlaze mastnou, od uhelného prachu souvislou, rychle tekoucí, vodní vrstvu, takže pohyb po mostě byl velmi nebezpečný. Velitel podnikové stanice HZS konstatoval, že automatická aktivace hasicího systému na šikmém mostě ohrožuje zdraví a život zasahujících hasičů a požadoval ruční spouštění hašení zásahovou jednotkou až po provedení průzkumu a potvrzení požáru.

Moderní požární ochrana se dostala do patové situace: velitel podnikové stanice HZS z důvodu ochrany zdraví a života hasičů požadoval manuální spouštění SHZ, zatímco krajská správa HZS požadovala podle schváleného požárně bezpečnostního řešení automatické spouštění SHZ.

FALEŠNÉ POPLACHY
Řešením vzniklé situace by bylo požární průzkum neprovádět. Automatické hašení by zajistilo v 5. minutě od vyhlášení poplachu ochlazení konstrukce a pravděpodobně i uhašení požáru. Také by zabránilo případnému výbuchu uhelného prachu v případě přetržení pasů. Toto východisko bylo však nepřijatelné z jiného hlediska. Na rozdíl od skutečných požárů, které jsou výjimečné, čas od času dochází k falešným poplachům. Za posledních 8 let došlo v areálu elektrárny k 25 požárům, ale výjezdů k falešným poplachům bylo 676. Na jeden požár připadlo 27 falešných poplachů.

Aktivace hašení na šikmém zauhlovacím mostě přitom způsobuje velké následné komplikace. Především může být uhlí z pasů splaveno k patě mostu, kde se nahromadí, zavalí konstrukce a technologie a musí být ručně odklizeno. Pásové dopravníky po namočení mohou prokluzovat, takže je nezbytné je nechat vyschnout. Důsledkem falešného poplachu tak může být i několikadenní odstávka elektrárny s významnými ekonomickými dopady. Provedení požárního průzkumu pro vyloučení falešných poplachů je proto z ekonomického hlediska nezbytné.

VÝCHODISKO
Jediným východiskem bylo nalezení technického řešení, které vyhoví všem stanoveným požadavkům. Proto byl zahájen vývoj sofistikovaného interaktivního algoritmu součinnosti požárně bezpečnostních zařízení a zásahové jednotky HZS, který by v podmínkách šikmého zauhlovacího mostu umožnil požární průzkum zásahovou jednotkou HZS, vyloučení falešných poplachů a přímé řízení zdolávání požáru, a současně by zajistil automatické zahájení hašení a ochlazování konstrukce v nejkratší možné době od vyhlášení poplachu, pokud by nebyl rychlý zásah jednotky HZS možný. Jádro algoritmu spočívá v úzké interaktivní spolupráci požárně bezpečnostních zařízení a zásahové jednotky HZS. Algoritmus vytváří vícestupňový požární poplach v souladu s ustanovením 7.11 ČSN EN 54-2. Vícestupňový poplach v různých okamžicích aktivuje různá zařízení a současně umožňuje přímou koordinaci činnosti zařízení se zásahovou jednotkou HZS.

Pro podporu navrhovaného řešení však bylo nezbytné provést analýzu rozvoje požáru a získat základní charakteristiky pravděpodobných požárů.

KONSTRUKCE MOSTU
Zauhlovací most dopravníkových pásů T12 je tvořen opláštěnou ocelovou příhradovou konstrukcí s dvojicí pásových dopravníků uhlí. Celý most stoupá pod úhlem přibližně 16° z úrovně terénu do výšky 47 m. Celková délka mostu je 170 m, šířka 6,6 m a výška 3,6 m. Střešní a obvodový plášť mostu je z hliníkového plechu, boční okenní plochy jsou tvořeny sklem s drátovou vložkou. Podlaha je betonová a je tvořena deskami s cementovým potěrem a ocelovou svařovanou sítí. Most je rozdělen na dva požární úseky:

  • T12/II; L = 102 m š = 6,6 m v = 3,6 m; S = 674 m2; So = 21 m2
  • T12/I; L = 68 m š = 6,6 m v = 3,6 m; S = 449 m2; So = 21 m2

Požární příčky na koncích mostu mají zděnou hrázděnou konstrukci, příčka ve dvou třetinách mostu má sendvičovou konstrukci. Na průchodu požárními příčkami mají dopravníkové pasy ochranný plášť DP1, provedený ocelovým tunelem. Tunely mají kostru z profilů L a T a rozebíratelné stěny z hladkého plechu.

VZNIK POŽÁRU
Obecně lze stanovit čtyři hlavní příčiny vzniku požáru zauhlovacích pásů na mostě, kde nejsou hnací soustrojí ani jiné technologie:

  1. zadřený rozžhavený váleček pásu iniciuje zahoření stojícího pásu
  2. jiskry od zadřeného válečku pásu iniciují požár uhelného prachu
  3. dopravení ohniska a jeho rozhoření
  4. jiná příčina – elektroinstalace, lidská chyba apod.

Požární scénáře
V závislosti na příčině vzniku požáru se požár rozvíjí různými mechanismy:

  • Pryžové dopravníkové pásy jsou vyrobené z gumotextilního jádra, gumových krycích vrstev a gumových okrajů. Požár pásu vzniká vznícením uhlovodíkových plynů, uvolněných tepelným rozkladem krycí vrstvy pásu. Kontaktem pryže s předmětem vyšší teploty než 460 °C může snadno dojít k jejímu vznícení. Při teplotě 500 °C se tento čas pohybuje od 10 do 20 sekund [6]. Po prohoření pásů dojde jednak ke vznícení uhlí na pásu, pokud není pás prázdný, a jednak k přetržení pásu. Přetržení pásu kvalitativně změní podmínky požáru. Dojde k rychlému pohybu pásu oběma směry s následným rozvířením uhelného prachu z pásu s možností jeho výbuchu. Hořící pás se svine k napínačkám, umístěným u jedné z nosných konstrukcí mostu. Při rozvoji požáru svinutého pásu u napínačky v blízkosti nosné konstrukce může dojít k rychlému narušení statiky nosné konstrukce mostu.
  • Jiskry od zadřeného válečku iniciují zahoření usazeného uhelného prachu na podlaze prostoru nebo na konstrukcích v okolí pásu. Od hořícího uhelného prachu se oheň šíří na uhlí na pásech a na pásy.
  • Dopravení ohniska a jeho rozhoření způsobí požár uhlí na pásu a postupné zahoření pásů.
  • Závada na elektroinstalaci nebo lidská chyba může iniciovat zahoření usazeného uhelného prachu nebo uhlí na pásu. V obou případech se požár postupně rozšíří na uhlí na pásu a na pásy.

Posuzovaný zauhlovací most je vybavený moderními technologiemi na odstraňování uhelného prachu, které zajišťují nízkou prašnost dopravy uhlí. Pravidelná údržba zajišťuje čistý most s minimální vrstvou uhelného prachu na konstrukcích. Díky tomu je nepravděpodobné primární zahoření uhelného prachu a popsané mechanismy lze shrnout do dvou požárních scénářů:

  • Scénář A: Zahoření pásu zdola od válečku, prohoření a následné přetržení pásu a rychlé rozšíření požáru po celé ploše mostu s možností výbuchu zvířeného uhelného prachu
  • Scénář B: Zahoření uhlí na pásu s pozdějším prohořením pásu.

Požární scénář A
Zahoření pásu zdola a jeho následné přetržení způsobí velmi rychlý a destruktivní průběh požáru. Pohyb pásu po přetržení způsobí zvíření hořících látek, veškerého uhelného prachu, a pokud je na pásu uhlí, pak se celý náklad rozptýlí do vzduchu. Tím může dojít k překročení meze výbušnosti uhelného prachu a k jeho explozi. Současně jsou rozptýleny hořící částice pryže a uhlí po celé ploše mostu i do navazujících objektů bez ohledu na požární úseky. Pás se svine k napínačce, kde se rozhoří. Protože je napínačka v blízkosti nosné opory mostu, dojde postupně k narušení statiky celé konstrukce mostu.

Specifikum tohoto požárního scénáře spočívá v tom, že již počáteční fáze požáru narušuje pevnost pásu a přetržení pásu způsobí skokové urychlení rozvoje požáru. Možnost detekce požáru ze spodní strany pásů je však omezená. Včasné zjištění vzniku požáru pásu zdola je možné pouze sledováním teploty v prostoru válečků. Detekce teploty nad pásem, sledování kamerovým systémem nebo sledování zvýšení koncentrace CO nemá v těchto případech žádný efekt, detekce kouře není v zauhlovacím prostoru použitelná.

Počáteční fáze tohoto scénáře trvá relativně dlouho. Nejprve se při pohybu pásu intenzivně zahřívá zadřený váleček, avšak dokud se pás pohybuje, pryž se nevznítí. Po zastavení pásu a po vznícení pryže trvá prohoření pryže řádově minuty až desítky minut. Při tabulkové rychlosti odhořívání jednotkové plochy pryže 0,48 mm/min je teoretická doba prohoření pásu o tloušťce 13 mm 27 min. V praxi bude ovšem rychlost hoření záviset na konkrétním složení pásu a bude ovlivňována teplotou a dalšími parametry prostředí. Nelze také obecně stanovit, kdy dojde k přetržení pásu, protože jeden váleček zaujímá méně než 1/3 šířky pásu a okamžik přetržení bude záviset na zatížení pásu. Uvedené skutečnosti lze shrnout do závěru, že zvýšená teplota v okolí válečků předejde přetržení pásu o dostatečně dlouhou dobu, i o několik desítek minut.

Posuzovaný zauhlovací most má v prostoru válečků pásů instalován lineární tepelný hlásič. Přesné měření maximálních teplot po celé délce kabelu je graficky zobrazováno na velínu zauhlování. Překročení teploty 80 °C je také signalizováno na stanici HZS elektrárny. Signalizace vyšší teploty nespouští žádnou hasební sekvenci. Není žádoucí zastavovat pás, protože by tím došlo k iniciaci požáru pásu. Automatické spuštění hašení systémem SHZ není v tomto případě také žádoucí, protože vyžaduje zastavení pásů a přineslo by při hoření pásu ze spodní strany jen malý efekt.

Při správné funkci tepelného hlásiče a součinnosti obsluhy zauhlování s jednotkou HZS lze rozvoji požáru a přetržení pásu podle tohoto scénáře účinně zabránit. Protože nedochází k automatické aktivaci SHZ, nemá uvedený požární scénář A pro analýzu odkladu automatického hašení význam.

Požární scénář B
Zahoření uhlí na dopravníkovém pásu probíhá, na rozdíl od předchozího scénáře, bez kvalitativních zvratů. Požár uhlí je řízen palivem nebo odvětráním podle podmínek na mostu. K přetržení pásu na počátku fáze rozvoje požáru podle tohoto scénáře nedojde.

Specifikum scénáře spočívá v rozvoji požáru uhlí na pásu s následným vlivem požáru na konstrukci mostu. Detekce vzniku požáru je možná sledováním teploty nad pásem, případně sledováním videokamerami. V okamžiku detekce teploty nad pásy nad 80 °C jsou pásy zastaveny v souladu s ustanovením 12.2.6.3 b) ČSN 730804 a je zahájena hasební sekvence.

Rychlost rozvoje požáru lze zjistit výpočtem návrhového požáru. Výpočet návrhového požáru umožní určit časové milníky ohrožení nosné konstrukce mostu.

Návrhový požár podle požárního scénáře B
Analýza návrhového požáru je provedena podle Přílohy C a E ČSN EN 1991-1-2. Metodika lokálního požáru je vhodná pro detailní posouzení rozvoje požáru pro průměr ohně < 10 m a při rychlosti uvolňování tepla < 50 MW.

Uvedený návrhový požár se týká požáru na pásu s následujícími podmínkami:

  • je posuzována nejkonzervativnější varianta, kdy jsou oba pásy plné uhlí,
  • návrhový požár neuvažuje přetržení pásu, ke kterému v tomto scénáři dojde až sekundárně,
  • návrhový požár neuvažuje výbuch uhelného prachu, technologicky je zajištěná minimální prašnost provozu a čistota prostor a k přetržení pásu dojde až sekundárně.

KOMÍNOVÝ EFEKT
V šikmém mostě dochází k silnému komínovému efektu, který urychluje hoření. V dlouhém stoupajícím prostoru dojde při požáru k výraznému rozdělení teplot vzduchu a spalin v dolní a horní části mostu. Most je rozdělen na dva požární úseky, které jsou odděleny požárními stěnami, avšak v těchto požárních stěnách jsou velké otvory pro pásové dopravníky. Plocha otvorů umožňuje proudění vzduchu a vznik výrazného komínového efektu. Chladný vzduch bude přisáván spodními otvory a horními otvory bude odcházet horký vzduch.

Komínový efekt je kvantifikován na základě analýzy výměny plynů vertikálními otvory při různých teplotách pro jednotnou tlakovou distribuci a jejího porovnání se standardní výměnou vzduchu bez komínového efektu podle [3]. Vzdálenost neutrální roviny od přívodního otvoru zjistíme podle vzorce:

Shodnou výměnu vzduchu bez komínového efektu lze popsat podle [3] vzorcem pro výměnu plynu jedním vertikálním otvorem bez přímého zadání neutrální roviny:


S použitím limitního stavu mji při teplotách > 300 °C zjistíme ekvivalentní výšku otvorů pro 300 °C:


Výsledné přiblížení komínového efektu pomocí ekvivalentní výšky otvoru h0,eq vykazuje do 350 °C velmi dobrou shodu s výpočtovým komínovým efektem a při vyšších teplotách je výsledek z hlediska vlivu na rozvoj požáru konzervativnější, jak je zřejmé z grafu. Proto můžeme přistoupit k vlastnímu výpočtu návrhového požáru.

FÁZE POŽÁRU
Fáze rozvoje požáru je obecně popsána vztahem


Plně rozvinutá fáze požáru je určena maximální hodnotou Q. V případě požáru řízeného palivem je tato hodnota závislá na maximální rychlosti uvolňování tepla RHRf:


Pokud je požár řízen odvětráním, pak je maximální hodnota Q určena vztahem:


V popisovaném případě je Q max palivo = 81,6 MW a Q max odvetrani = 73,8 MW. Protože Q max odvetrani < Q max palivo, je požár bez ohledu na komínový efekt omezen přívodem vzduchu a je řízen odvětráním. Tato skutečnost odpovídá významně konzervativní hodnotě RHRf, přijaté výše. Pokud bychom přijali hodnotu 10x menší, jak napovídají fyzikální hodnoty, požár by byl s velkou rezervou řízen palivem s Q max palivo = 6,1 MW. V rámci konzervativního výpočtu však budeme dále pracovat s požárem řízeným odvětráním.

Čas dosažení plně rozvinuté fáze tf1 je:


Fáze útlumu hoření je charakteristická lineárním poklesem a začíná po vyhoření 70 % požárního zatížení. Vyhoření požárního zatížení v plně rozvinuté fázi Qfi,k,2 zjistíme ze vztahu:

Doba ukončení plně rozvinuté fáze tf2:


Návrhový požár odpovídá stanoveným předpokladům přibližně v prvních 20 minutách rozvoje požáru. Další průběh je uveden pouze pro celkovou ilustraci.

LOKÁLNÍ POŽÁR
Délka plamene Lf je dána vztahem:


VÝSLEDKY ANALÝZY NÁVRHOVÉHO POŽÁRU
Návrhový požár poskytuje odpovědi na základní časové souvislosti rozvoje požáru podle požárního scénáře B. V prostoru 0,5 m nad pásem, kde je umístěn teplotní hlásič EPS, dojde v případě vznícení uhlí na pásu k dosažení iniciační teploty 80 °C poplachu nejpozději do 10 sekund od zahájení rozvoje požáru.

V 5. minutě dosáhne vzduch u stropu výpočtové teploty 350 °C. Silný komínový efekt však zajistí ochlazování stropní konstrukce. V souladu s analýzou komínového efektu dochází v prostoru mostu k silnému proudění a výměně vzduchu 3 – 4× za minutu. Protože vypočtená teplota u stropu s tímto prouděním nepočítá, lze ji považovat za limitní případ. V místě požáru bude stropní konstrukce mostu zahřívána pouze zářením a naopak ochlazována proudícím vzduchem. V části mostu nad požárem budou stropní a boční konstrukce mostu zvolna ohřívány ohřátým proudícím vzduchem, zředěným chladným vzduchem přiváděným ze spodní části mostu.

V 7. minutě plameny dosáhnou stropu mostu. Vzhledem k plošnému rozšíření požáru dojde k této skutečnosti i s ohledem na komínový efekt, který se sice dále zesiluje se stoupající teplotou, avšak unáší horký vzduch bezprostředně podél konstrukce, kde na příčných nosnících dochází ke zvýšené turbulizaci proudění. Tím se významně zesiluje konvektivní složka výměny tepla a stropní konstrukce celé části mostu nad požárem se intenzivně prohřívá horkým proudícím vzduchem. V místě kontaktu plamene se stropní konstrukcí dochází k prudkému nárůstu teploty konstrukce. Sedmou minutu je proto nutné považovat za zlomovou z hlediska vlivu požáru na stropní konstrukci mostu.

V následujících minutách dochází k intenzivnímu ohřevu stropní konstrukce v části mostu nad ohniskem požáru na teploty vyšší než 500 °C. Nosné konstrukce mostu se nacházejí pod předpokládanými ohnisky požáru a proto nebudou ohřívány. Pro přesné vyhodnocení stability konstrukce po 7. minutě by bylo nezbytné provést odpovídající statický výpočet. Pro účely této analýzy postačí stanovit požadavek na zahájení ochlazování konstrukce v 7. minutě. Tento požadavek odpovídá analýze postupu požárního průzkumu i provedeným cvičným zásahům jednotky HZS a je splnitelný.

Vyhodnocení požárního scénáře A
Zcela rozhodující pro požární bezpečnost mostu je zamezení vzniku požáru podle požárního scénáře A, který může způsobit rychlou destrukci celé konstrukce mostu a je velice nebezpečný pro obsluhu zauhlování i zasahující hasiče. Pro vyloučení tohoto požárního scénáře musí technicko-organizační opatření zajistit nepřetržité sledování teploty v prostoru válečků pásů. Hasební zásah se provádí manuálně po provedení požárního průzkumu. Při zjištění zvýšené teploty v prostoru válečků nesmí být pásy zastaveny.

Vyhodnocení požárního scénáře B
V případě požárního scénáře B je rozhodující 7. minuta od vyhlášení požárního poplachu, kdy plameny dosáhnou stropní konstrukce. Proto je žádoucí, aby nejpozději v tomto čase zásahová jednotka HZS zahájila hašení.

Pokud nebude přítomnost jednotky HZS možná nebo nebude prováděn požární průzkum, je nutné zahájit hašení automaticky v nejkratší možné době po vyhlášení poplachu podle možností technologie SHZ.

Odklad automatického hašení o 10 minut způsobí lokální poškození konstrukce stropu. Následně může dojít k přetržení dopravníkových pásů. V 10. minutě se požár významně rozšíří, ale ještě nedojde k ohrožení nosných konstrukcí, které se nacházejí pod ohniskem posuzovaného požáru. Odklad spuštění automatického hašení je proto možný, avšak pouze na základě rozhodnutí velitele zásahu.

SOUČINNOST POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍCH ZAŘÍZENÍ A ZÁSAHOVÉ JEDNOTKY HZS
Řešení součinnosti vychází z analýzy provedení požárního průzkumu a z vyhodnocení požárních scénářů:

  • A. Detekce zvýšené teploty v prostoru válečků nespouští žádnou hasební sekvenci a vyžaduje okamžitou kontrolu obsluhou zauhlování s podporou zásahové jednotky HZS.
  • B. Při detekci požáru na pasech je vzhledem k jeho rychlému rozvoji zahájeno automatické hašení do 2 minut od vyhlášení požárního poplachu.
  • C. Před aktivací SHZ se předpokládá provedení požárního průzkumu. Pro provedení úplného požárního průzkumu šikmého zauhlovacího mostu je nutná doba 10 minut od vyhlášení požárního poplachu. Proto je veliteli zásahu technicky interaktivní formou umožněn odklad automatického hašení na dobu vedení požárního průzkumu, nejdéle však na dobu 9 minut od rozhodnutí o odkladu. O odkladu hašení velitel zásahu rozhodne do 1 minuty od vyhlášení poplachu.
  • D. Aby se předešlo rozšíření požáru a poškození konstrukcí, musí být hašení zahájeno ručně bezprostředně po potvrzení požáru zasahující jednotkou HZS nejpozději do 7 minut od vyhlášení poplachu.

KLASIFIKACE ODKLADU HAŠENÍ
Odklad spuštění automatického hašení není časem T2 ve smyslu ČSN 730875 a ČSN 342710. Nejde o dvoustupňovou signalizaci poplachu ve smyslu ustanovení 4.5.1 ČSN 730875, protože požární poplach je vyhlášen na dispečinku HZS systémem EPS bez prodlevy a požární zásah je zahájen ihned po vyhlášení požárního poplachu. Velitel zásahu vydá rozhodnutí o odkladu automatického hašení v souladu s ustanoveními 1a) a 5a) §26 zákona č.247/2001 Sb.

ZÁVĚR
Na základě požadavků na součinnost požárně bezpečnostních zařízení a zásahové jednotky HZS byl vyvinut nový sofistikovaný interaktivní algoritmus vícestupňového poplachu integrovaného systému EPS-SHZ. Tento algoritmus je v elektrárně Tušimice II úspěšně provozován od roku 2010. Bylo provedeno množství zkoušek potvrzujících jeho funkčnost. Algoritmus je dále zdokonalován a již byl instalován na další elektrárně v Tisové u Sokolova.

ZDROJE INFORMACÍ:
[1] ISO/TR 13387, Požární inženýrství
[2] ČSN EN 1991-1-2, Eurokód 1: Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru
[3] Dynamika požáru, SPBI 2009, P. Kučera, R. Kaiser, T. Pavlík, J. Pokorný
[4] Základy požárního inženýrství, SPBI 2004, M. Šenovský a kolektiv
[5] ČSN 730810
[6] Návrh opatření zamezujících vzniku požáru dopravních pásů velkostrojů v SHD z titulu prokluzu dopravních pásů na rotačním bubnu, i-TES 1990, Ing. T. Kratochvíl, J. Lochman
[7] Analýza zdolávání požáru, Zauhlovací trasa, KO ETUII, 00CYE00ZT564M, 2011, Ing. S. Entler
[8] Rekonstrukce zauhlovacích mostů po požáru, časopis Konstrukce 2/2006, Ing. J. Vácha
[9] Šetření nehod a havárií na tepelných zdrojích z pohledu Hasičského záchranného sboru, konference Teplo 2005, Václav Hladík
[10] Nové zauhlování Tušimice II s maximálním využitím stávajících technologií, časopis AllForPower 4/2009, Ing. P. Froněk, Ing. J. Hlůšek
[11] Tepelná a mechanická zatížení, Integrace statického výpočtu do požárně bezpečnostního řešení, ČVÚT 2012, Ing. K. Horová

Fire Intervention on the Inclined Coal-Feeding Bridge
In 2005 coal handling bridges were burning in the area Czech Power Plant Opatovice. The fire damaged the coal handling route and fire effects limited power plant operation for 3 month. The human factor was one of the causes of the high damage caused by fire. New fire protection equipments on Czech power plants exclude the human factor already. In 2007 the installation of a new complex fire protection equipment of coal handling route was started on Power Plant Tušimice. However, after starting the operation, it showed that automatic activation of the extinguishing system on the inclined conveyor bridge was threatening health and life of intervened firefighters.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Obr. 1 – Aproximace komínového efektuObr. 2 – Rychlost uvolňování tepla při návrhovém požáru podle požárního scénáře BObr. 3 – Zjednodušený vývoj výšky plameneObr. 4 – Zjednodušený vývoj teploty v ose plamene na úrovni stropuObr. 5 – Šikmý zauhlovací most pásů T12Obr. 6 – Grafická signalizace teplot pod válečky na velínu zauhlování

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Zesilování konstrukcí FRP materiály na stavbě budovy ČT, Studio BrnoZesilování konstrukcí FRP materiály na stavbě budovy ČT, Studio Brno (358x)
Stále častěji se v praxi setkáváme s požadavkem investora na změnu způsobu užívání, dispoziční úpravy, provedení dodateč...
„Poznal jsem, jakou důležitou roli hraje technický dozor investora a investorem dosazený projektový manažer,“„Poznal jsem, jakou důležitou roli hraje technický dozor investora a investorem dosazený projektový manažer,“ (346x)
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Pavel Čermák, vedoucí televizní techniky Česká televize TS Brno....
Dva ze tří investorů se aktivně zajímají o použité materiály při realizaci zakázekDva ze tří investorů se aktivně zajímají o použité materiály při realizaci zakázek (315x)
Dva ze tří investorů (67 %) se aktivně zajímají o materiály použité na jejich stavbách, přičemž k jejich změně oproti pr...

NEJlépe hodnocené související články

KOVONA SYSTEM, a. s. – velkosériová kovovýroba polotovarů a finálních výrobkůKOVONA SYSTEM, a. s. – velkosériová kovovýroba polotovarů a finálních výrobků (5 b.)
Hlavním předmětem podnikání české společnosti KOVONA SYSTEM, a. s., se sídlem v Českém Těšíně, je velkosériová kovovýrob...
Jednoduchý přípravek pro přípravu průniků trubekJednoduchý přípravek pro přípravu průniků trubek (5 b.)
Každá zámečnická dílna nebo firma, která vyrábí ocelové konstrukce, je občas nucena pracovat s průniky trubek. Ať už se ...
Společnost Schindler CZ, a. s. radí „Jak nakupovat výtah“Společnost Schindler CZ, a. s. radí „Jak nakupovat výtah“ (5 b.)
Většina vlastníků budov s původními výtahy si uvědomuje, že starý výtah přináší rizika a je nutné s ním něco udělat. Hov...

NEJdiskutovanější související články

Dřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdíDřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdí (6x)
Koncept „dřevostavba“ není zatím přesně definován. Tímto pojmem budeme rozumět stavební dílo, pro jehož nosnou konstrukc...
Analýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinekAnalýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinek (5x)
Zinkové povlaky tvoří nejefektivnější antikorozní ochranu ocelových výrobků. V práci je představena analýza nákladů...
EURO 2012 – Polsko a Ukrajina centry evropského stavebnictvíEURO 2012 – Polsko a Ukrajina centry evropského stavebnictví (3x)
Až za dva roky píšťalka rozhodčího zahájí první utkání ze série evropského fotbalového šampionátu EURO 2012, budou mít z...
Aktuální číslo časopisu
Katalog firem - registrace

Působíte v oboru
pozemních staveb?
Potom využijte možnosti registrace
za akční cenu 300,-/rok

do Katalogu firem.

Google