V současné době se čím dál častěji setkáváme s pojmem management údržby. Nové koncepce a technologie měnící celkový pohled a přístup k jeho fungování z něj činí jednu z dynamicky se vyvíjejících a ostře sledovaných oblastí moderního facility managementu. Dlouhodobým trendem v managementu údržby je efektivní správa výrobních zařízení a technologických celků s minimalizací vynaložených nákladů a využitím všech současných diagnostických zařízení a metod.
Optimalizace výrobního procesu a jeho spolehlivost se tak výrazně promítá nejen do postavení jednotlivých hospodářských subjektů na trhu, ale přináší také velmi významné úspory na vlastních nákladech. Tyto úspory mohou být ještě navýšeny v rámci outsourcingu údržby výrobních zařízení od externího dodavatele, a to buď v rámci komplexního facility managementu, či samostatně. Rozhodnutí o outsourcingu těchto podpůrných činností je pro výrobní společnost velmi závažné a vždy je potřeba je důkladně zvážit.
V průběhu posledních let se značně mění přístup k péči o technicky náročné prostředky údržby podle toho, jak roste nabídka různých diagnostických podpůrných zařízení. Cílem údržby je především zachování funkčnosti zařízení, tj. stavu, ve kterém dané zařízení plní funkci, jež se od něho očekává, včetně sledování návratnosti vložených investic. U složitých sofistikovaných technických celků již nestačí využívat pouze běžné postupy operativní údržby. Je nutné zahrnout i takové jevy, které počítají s analýzou na principu předpokládaného stavu. Posledním trendem v oboru se tak stala zejména kombinace prediktivní údržby a preventivní údržby vycházející z provozních podmínek daného zařízení. Prediktivní údržba využívá pro plánování činností spojených s údržbou přímé sledování aktuálního stavu zařízení, jeho provozních podmínek, efektivitu a další ukazatele pro eliminaci poruch nebo ztrát účinnosti výrobních zařízení. Zahrnutí prediktivní údržby do komplexního programu řízení údržby tak zajistí schopnost optimalizovat disponibilitu provozních zařízení, značně snižuje celkové náklady na údržbu a naopak zvyšuje jakost a produktivitu práce. Významným faktorem tohoto trendu je v neposlední řadě také minimalizace neplánovaných výpadků a havárií veškerého zařízení v závodě.
Prediktivní a preventivní přístup, který v současné době nahrazuje klasickou údržbu po poruše, je tedy rozhodující pro vyloučení a odstranění následků možných selhání, pro plynulý chod zařízení a udržení jejich vysoké provozuschopnosti a pro efektivitu nákladů na údržbu. Mluvíme-li o zavedení prediktivního přístupu v údržbě, pak v podnicích s dosud tradičním pojetím preventivní údržby se potenciál úspor pohybuje mezi 20–30 % nákladů. Nahrazením systému údržby po poruše je možné dosáhnout až 40% úspor současných nákladů. A tam, kde dosud nejsou zavedeny žádné systémy údržby, je možné dosáhnout až 55% úspor. Optimalizace strojní údržby je z časového hlediska velmi náročná a započatý proces je nutné neustále zdokonalovat a zlepšovat s využitím všech nejnovějších podpůrných technologií.
Dalším významným faktorem pro zvyšování efektivity managementu údržby je strategicky cílené měření výkonnosti, tj. přesná evidence, správa a údržba majetku, díky čemuž lze lépe využívat existující zdroje a plánovat. Stále více společností v oblasti údržby výrobních zařízení proto využívá specializované informační systémy pro správu majetku, řízení a optimalizaci týmů údržby (např. Archibus/FM, Planon, Aperture, Maximo a další). Aby byla komplexně posouzena výkonnost údržby, je potřeba analyzovat její vnitřní postupy, procesy a nástroje. Na základě této analýzy pak lze stanovit efektivní požadavky na preventivní a prediktivní údržbu s využitím nejnovějších optimalizačních metod pro údržbu.
Ivan Puchmeltr,
technický manažer divize FM společnosti OKIN GROUP, a. s.
O certifikace zelených budov je zájem (503x)O certifikace zelených budov je zájem (3.3 b.)O certifikace zelených budov je zájem (2x)
