Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Zajímavosti    „Za jednoznačný neúspěch považuji slabou politickou podporu PPP,“

„Za jednoznačný neúspěch považuji slabou politickou podporu PPP,“

Publikováno: 16.4.2010
Rubrika: Zajímavosti

tvrdí výkonný ředitel Asociace PPP Ing. Vladimír Sloup.

Jaká je současná situace panující v segmentu PPP? Jsou tyto projekty cestou z krize? Máte o PPP dostatek informací? Nejen na tyto otázky přináší odpověď výkonný ředitel Asociace PPP Ing. Vladimír Sloup.

Jak byste charakterizoval současnou situaci v PPP v ČR?
Kdybych měl použít na odpověď co nejméně slov, které budou situaci co nejvýstižněji charakterizovat, tak mimo slova „vyvíjející se“, bych použil slov „zlepšující se“ a současně i „zaostávající za očekáváním“. Měl bych dodat, že zatímco ono zaostávání se týká zejména PPP na centrální úrovni, tak zlepšování bych naopak bez váhání přiřadil municipální úrovni.

Můžete přiblížit principy a fungování Asociace PPP?
Asociace PPP je neziskové občanské sdružení, jehož základním cílem je podpora a rozvoj investování a služeb formou PPP v České republice. Naše Asociace se od roku 2004 aktivně podílí na tvorbě podmínek a pravidel napomáhajících dosažení transparentních principů této formy investic a služeb, prosazuje ochranu dobrých mravů a posiluje obecnou důvěru v efektivní formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Asociace PPP funguje jako partner veřejného sektoru při tvorbě legislativy, metodik, konferencí a seminářů atp. Veřejný sektor, ať již na státní či municipální úrovni, tak může jednat s jediným profesionálním partnerem namísto s desítkami soukromých společností.

Co byste za léta její existence označil za jednoznačný úspěch a neúspěch?
Z mého pohledu je naším největším úspěchem to, že se o PPP stále častěji mluví a píše v médiích. Naše úspěchy ovšem především sestávají z desítek drobných úspěchů, které tvoří výslednou mozaiku. Namátkou je to úzká spolupráce s ústředními orgány státní správy zodpovědnými za dění okolo PPP projektů. Spolupráce na přípravě většiny konferencí a seminářů zabývajících se PPP. Rozšíření povědomí o PPP na většinu municipalit, ať již přímými kontakty či rozesíláním našeho časopisu – Bulletinu PPP.

Poskytování vyvážených informací o PPP pro média, oproti často až lehce hysterickým vyjádřením některých politiků a organizací. V poslední době zviditelnění PPP projektů jako protikrizového opatření s výraznými multiplikačními účinky do celé ekonomiky atd. Za jednoznačný neúspěch považuji slabou politickou podporu PPP, za kterou vidím i pomalejší rozvoj pilotních, ale i municipálních projektů, než by odpovídalo potřebě efektivního uspokojování veřejných potřeb. I když i tady můžeme v poslední době vidět ústup od lehce negativních ke spíše pozitivním vyjádřením zodpovědných politiků.

Jaké jsou v současnosti největší překážky bránící masovějšímu využívání projektů PPP v ČR?
V podstatě tou základní překážkou je výše zmíněná chybějící politická podpora. Je zarážející, že i v době fi nanční krize jsme zůstali osamoceným ostrůvkem v moři států podporujících PPP za účelem nastartování ekonomiky, za účelem snížení dopadů krize na občany. Jistě, jsou tu některé objektivní příčiny, které brzdí masivnější rozvoj PPP projektů (např. ne úplně dokonalá legislativa, či omezené praktické zkušenosti). V převážné míře se ovšem jedná o ryze subjektivní pocity zodpovědných úředníků, kteří raději využívají staré neefektivní cesty, než aby našli osobní odvahu být tím, kdo nastartuje změnu. Bohužel máme stále hluboko v mozku vryto rakousko-uherské a později i socialistické „Kdo nic nedělá, nic nezkazí!“ a bohužel podle stejného klíče jsou zaměstnanci veřejného sektoru často i hodnoceni. V důsledku je tak odměňován ten, kdo myslí krátkodobě a nekoncepčně namísto toho, kdo dokáže uvažovat v dlouhodobějším horizontu. Dalo by se tedy říci, že je to problém, který nás trápí dlouhodobě; změna zaběhnutého způsobu myšlení.

Řada firem vzhlíží kvůli trvající krizi k PPP jako možnosti, jak nespadnout do červených čísel a získat zakázky. Jsou jejich očekávání reálná?
Určitě ano. Nejen vzhledem k napsanému se dá reálně očekávat, že se PPP projekty rozběhnou v poměru ke klasickým veřejným zakázkám v mnohem větší míře. Jedná se tedy o plnohodnotný tržní sektor, kde se každá firma se zkušenostmi v PPP může prezentovat a získat svůj díl v podobě PPP projektu. Samozřejmě vzhledem k podstatě plnění a placení za něj se nebude jednat o jednorázový příjem, který by ztrátovou firmu vyhoupl do vysokých zisků, ale bude se jednat o jistotu definovaného příjmu na období deseti, dvaceti či třiceti let (po dobu trvání projektu).

Které projekty PPP jsou v současné době ve stádiu realizovatelnosti?
Pokud jako realizovatelnost nadefinuji to, že se jedná o projekty připravené k vyhlášení výběrového/koncesního řízení a k následné realizaci, tak mezi tzv. pilotními projekty je jednoznačně nejdále projekt Ústřední vojenské nemocnice v Praze. U tohoto projektu již byla vyhodnocena jedna z nabídek jako vítězná. S minimálním úsilím by jistě šlo k vyhlášení dovést i projekty Ministerstva dopravy – dálnice D3 či rekonstrukce a rozšíření dálnice D1 a projekty Ministerstva spravedlnosti – Justiční areál v Ústí nad Labem a Věznice Rapotice.

Pokud jde o municipální úroveň, tak tam jsou již mnohé projekty realizovány a jsou ve fázi víceletého provozování podle uzavřených  koncesních smluv. Další projekty obcí a krajů přibývají. Nejintenzivnější rozvoj zažívají v současné době projekty v oblasti provozování vodohospodářské infrastruktury, které se musí soutěžit podle koncesního zákona, projekty v oblasti sportovišť, školního stravování, některé energetické projekty atd. Zájem je také o projekty v oblasti sociálních služeb či zdravotnictví, kde je, pokud vím, zatím jediná vlaštovka v podobě koncesního projektu na provozování domova seniorů v Litoměřicích. Do projektů již realizovaných a připravených k realizaci můžeme zařadit i tzv. EPC projekty (Energy Performance Contracting), které mají za úkol snížit energetickou náročnost budov a nesou všechny znaky PPP projektů.

Mají v projektech PPP šanci uspět rovněž malé a střední firmy, nebo jsou projekty nastaveny tak, že jsou pro tyto firmy takříkajíc nedosažitelné?
V České republice jsou na municipální úrovni úspěšně realizovány PPP projekty v úrovni desítek milionů korun. Častým způsobem jak dosáhnout určité kritické hranice, od které je PPP výhodné, je vytvářet tzv. „clustery“ projektů. Není-li např. dostatečně investičně náročný projekt rekonstrukce či výstavby jedné školy/školky/domova seniorů/ nemocnice, lze ho spojit s rekonstrukcí, výstavbou dalších obdobných objektů v majetku zadavatele a celé to připravit jako jeden větší projekt. Nedá se zřejmě očekávat, že by malý podnikatel zvládl připravit a zrealizovat celý PPP projekt.

Střední podnikatel již menší PPP projekt může zvládnout od A až do Z, samozřejmě za předpokladu dostatečného odborného zázemí ve firmě. Jak malí tak střední podnikatelé, mohou ale určitě fungovat v přípravné fázi projektu jako tzv. malí poradci. Malý poradce poskytuje poradenské služby veřejnému sektoru jak připravit PPP projekt, provést studii proveditelnosti, provést prvotní srovnání výhodnosti PPP a klasické zakázky, připravit zadání na tzv. velkého poradce atd. Příležitost tu vždy je pro zapojení se do činnosti konsorcia firem, které společně připravují větší i menší projekty.

Tady je na místě říci, co přesně toto konsorcium je. V angličtině se označuje jako Special Purpose Vehicle (SPV), v češtině se pojmenovává jako „účelově založená společnost“. V takovémto sdružení jsou typicky právní poradci, financující instituce, stavební společnost, facility manager atd. Jednotlivá SPV se následně v tendru ucházejí o projekt. Ten, kdo vyhraje, pak projekt připraví, navrhne, postaví, financuje, provozuje, udržuje, opravuje a vůbec dělá veškeré činnosti související se zdárným poskytováním veřejné služby, pro kterou byl projekt zřízen. Právě tady je prostor prakticky pro každého. Buď může být přímo členem sdružení a mít na starosti např. architektonický návrh či facility management. Nebo, jako i u klasických zakázek, může fungovat jako subdodavatel některého z účastníků sdružení.

I tady ovšem musí počítat s tím, že se nebude jednat o subdodávku typu „udělej, poskytni povinnou záruku a co bude dál už je problém někoho jiného“. Spíš by například takový podlahář měl očekávat poptávku typu „Tady jsou minimální kvalitativní parametry, které musí být dodrženy po dobu 20 let. Za kolik jsi nám schopen dodat podlahy a opravit je do týdne, kdykoliv se kvalita sníží pod požadované parametry?“ Je již na daném podlaháři, zda dodá velmi kvalitní podlahy, které budou téměř bezúdržbové a on je jen po 15 letech přebrousí a přelakuje nebo jestli bude každé čtyři roky pokládat tu nejlevnější podlahu, která ještě naplňuje požadované parametry.

Jakým směrem se budou ubírat snahy Asociace PPP v dalších letech?
Směřování naší Asociace je neměnné. I nadále se budeme věnovat podpoře PPP projektů a PPP prostředí jako takového. Naším cílem určitě je získat politickou podporu na všech úrovních, aby PPP projekty měly možnost prokázat svoji efektivnost a životaschopnost.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Dva ze tří investorů se aktivně zajímají o použité materiály při realizaci zakázekDva ze tří investorů se aktivně zajímají o použité materiály při realizaci zakázek (332x)
Dva ze tří investorů (67 %) se aktivně zajímají o materiály použité na jejich stavbách, přičemž k jejich změně oproti pr...
Zesilování konstrukcí FRP materiály na stavbě budovy ČT, Studio BrnoZesilování konstrukcí FRP materiály na stavbě budovy ČT, Studio Brno (328x)
Stále častěji se v praxi setkáváme s požadavkem investora na změnu způsobu užívání, dispoziční úpravy, provedení dodateč...
AČSZ – Jak se vede oboru povrchových úprav?AČSZ – Jak se vede oboru povrchových úprav? (299x)
Technické obory nejsou v současné době na výsluní a ve velké míře se potýkají s nedostatkem odborných pracovníků. Nedost...

NEJlépe hodnocené související články

KOVONA SYSTEM, a. s. – velkosériová kovovýroba polotovarů a finálních výrobkůKOVONA SYSTEM, a. s. – velkosériová kovovýroba polotovarů a finálních výrobků (5 b.)
Hlavním předmětem podnikání české společnosti KOVONA SYSTEM, a. s., se sídlem v Českém Těšíně, je velkosériová kovovýrob...
Jednoduchý přípravek pro přípravu průniků trubekJednoduchý přípravek pro přípravu průniků trubek (5 b.)
Každá zámečnická dílna nebo firma, která vyrábí ocelové konstrukce, je občas nucena pracovat s průniky trubek. Ať už se ...
Společnost Schindler CZ, a. s. radí „Jak nakupovat výtah“Společnost Schindler CZ, a. s. radí „Jak nakupovat výtah“ (5 b.)
Většina vlastníků budov s původními výtahy si uvědomuje, že starý výtah přináší rizika a je nutné s ním něco udělat. Hov...

NEJdiskutovanější související články

Dřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdíDřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdí (6x)
Koncept „dřevostavba“ není zatím přesně definován. Tímto pojmem budeme rozumět stavební dílo, pro jehož nosnou konstrukc...
Analýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinekAnalýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinek (5x)
Zinkové povlaky tvoří nejefektivnější antikorozní ochranu ocelových výrobků. V práci je představena analýza nákladů...
EURO 2012 – Polsko a Ukrajina centry evropského stavebnictvíEURO 2012 – Polsko a Ukrajina centry evropského stavebnictví (3x)
Až za dva roky píšťalka rozhodčího zahájí první utkání ze série evropského fotbalového šampionátu EURO 2012, budou mít z...
Aktuální číslo časopisu
Katalog firem - registrace

Působíte v oboru
pozemních staveb?
Potom využijte možnosti registrace
za akční cenu 300,-/rok

do Katalogu firem.

Google